PŘEKLADATELSKÁ ANTICENA SKŘIPEC ZA ROK 2011

s přihlédnutím k pochybným překladům, které vyšly v posledních pěti letech a zatím unikly kritické pozornosti

VÝROK POROTY

Výborem Obce překladatelů pověřená porota překladatelské anticeny Skřipec (Václav Jamek, Miroslav Jindra a Vratislav Jiljí Slezák), udílené 18. května 2012 na knižním veletrhu Svět knihy, posoudila návrhy a doporučení Obci překladatelů zaslané (7) a rozhodla se udělit ji překladu z norštiny, detektivnímu románu Torkila Damhauga Slepá skvrna, vydanému nakladatelstvím Jota v Brně v roce 2011; autory překladu jsou Miluše Juřičková a Štěpán Lichorobiec, odpovědnou redaktorkou Eva Strnadová.

Porota se po seznámení s tímto textem v zásadě ztotožnila s jeho podrobným kritickým zhodnocením z pera Kateřiny Krištůfkové, které vyšlo počátkem tohoto roku na internetovém portálu iLiteratura.cz a vzbudilo tam rozsáhlou a živou diskusi. Samo nakladatelství negativní kritiku tohoto překladu přijalo a za jeho nekvalitní přípravu se čtenářům omluvilo, což je jistě třeba ocenit; nicméně tento jeho produkt se vyznačuje řadou znaků, které v oblasti solidního vydávání překladové literatury omluvitelné nejsou.

Výsledný český text se na řadě míst jeví jednoznačně jako těžko přijatelný; nejednou vyznívá velmi nemotorně (Až se divím, že Viken taky nebyl odejit do čistírny. ), a občas až směšně (Nechce se věnovat hospodářství, ale je tam přirostlý. – Odložila si kozačky do stativu /spr. do botníku/) Překladatelé často poškozují svoje úsilí úpornou doslovností, která velmi narušuje přeložený text a mimo jiné svědčí o chabé znalosti norské idiomatiky (např. „neposílají nám zrovna nejostřejší břitvy v šuplíku“ znamená něco jako špičky ve svém oboru, fachmany, machry - prostě odborníky na svém místě – viz recenze v iLiteratuře). K nedostatkům textu patří i chyby gramatické povahy (např. např. v užívání přivlastňovacích zájmen, ale vyskytnou se v něm i takové lapsy jako Roarovi ambice), nemluvě o množství nezkorigovaných tiskových chyb. Zaráží rovněž jeho nápadná stylová nedůslednost.

Nedostatky tohoto překladu (pramenící jednak z omylného čtení norského originálu, jednak z pochybného zacházení s češtinou) lze samozřejmě přičítat především překladatelům, ale mnohé bylo možné zachytit a napravit pečlivou nakladatelskou redakcí; ta ovšem v tomto případě zřejmě nefungovala.

Bohužel je proto třeba konstatovat, že česká verze, v jaké tato v originálu nesporně kvalitní severská detektivka vyšla, jí nepochybně velmi citelně ublížila.


  
      Václav Jamek             Miroslav Jindra           Vratislav Jiljí Slezák

                                                              Praha 18.   května 2012

Představujeme

Cenu Josefa Jugmanna

Cenu Josefa Jugmanna

Slavnostní vyhlášení 26. ročníku Ceny Josefa Jungmanna za nejlepší překlad uplynulého roku se uskuteční v pondělí 2. října 2017 v 17 hod. v prostorách pražského Goethe-Institutu.