Na podzim jsem se díky Obci překladatelů dozvěděla o rezidenčním pobytu, který švýcarská asociace Übersetzerhaus Looren nabízí literárním překladatelům z celého světa. Na tvůrčím pobytu můžete strávit až dva měsíce. Asociace rovněž poskytuje zájemcům několik typů grantů. Pro získání rezidenčního grantu je nutné, aby překladatel doložil alespoň jeden publikovaný překlad knihy, měl uzavřenou smlouvu s nakladatelstvím pro aktuální projekt a aby požádal o grant nejméně dva měsíce před plánovaným příjezdem. Překladatelé švýcarské literatury mohou využít také grant Pro Helvetia.
text a foto: Ivana Svobodová
Zažádala jsem o dvoutýdenní pobyt s projektem překladu knihy Het Schilder-boeck pro nakladatelství Argo. Jedná se o sbírku životopisů nizozemských a německých malířů od dob středověku až do počátku 17. století. Kniha je zajímavá tím, že ji sepsal jejich kolega, malíř Karel van Mander, který životopisné údaje a popisy děl umělců doplnil anekdotami z jejich života (například, kdo shodil ze schodů neotesaného hraběte, kdo se stal malířem, aby získal svou vyvolenou, nebo který nešťastník tragicky spadl do kanálu), oslavnými ódami a sonety. Vzhledem k tomu, že je uvedených malířů téměř sto, jsem ráda, že na překladu spolupracuji se Zuzanou Henešovou, která je stejně jako já absolventkou olomoucké nederlandistiky.
Začátkem dubna jsem se vydala z Curychu vlakem do města Hinwil a z něj místním autobusem vzhůru do kopců do vsi Wernetshausen. Potom stačilo jít deset minut pěšky v mírném dešti – duben dostál své pověsti a ke konci rezidence jsem si užila i zasněžené dny. Ty slunečné jsem využila k výletům po okolí, abych okysličila namoženou hlavu. Můžu vám doporučit návštěvu vyhlídky na vrchu Bachtel a soutěsky s vodopády poblíž Hinwilu.
Looren je jako překladatelský dům fantastický: Nadchla mě velká společenská místnost, kde se setkáváte s ostatními překladateli nejméně jednou týdně při společné večeři a kde si můžete zahrát šachy, karty nebo brnkat na kytaru. Hned vedle najdete kuchyň, další oblíbené místo pro setkání, třeba se skvělou správkyní Antoniou. V suterénu se nachází kancelář, jejíž zaměstnanci vám jsou k dispozici ve všední dny. Každý z překladatelů má vlastní pokoj a autorské dvojice mohou pobývat ve společném pokoji. Ze všech pokojů máte výhled do kraje. Za jasných dnů dohlédnete až k Obersee, za mlžných slyšíte krávy pasoucí se na svahu. Tomu bučení a bukoličnosti dodávalo kouzlo i to, že můj pokoj nesl jméno Johanny Spyriové. Mimochodem, krávy patří k sousednímu statku, kde si můžete v samoobslužném obchodě koupit domácí jogurty, vejce nebo med. Nejbližší obchod se nachází ve Wernetshausenu, supermarket pak v Hinwilu.
Looren má úžasné zázemí. Knihy vás obklopují pomalu na každém kroku. Místní knihovna je vybavená množstvím slovníků a příruček. Nizozemsko-český slovník jsem si sice musela přivézt, ale najdete tu české slovníky v kombinaci s angličtinou, němčinou, francouzštinou i švédštinou. Můžete si také předem ověřit, jestli mají slovníky, které potřebujete. Když jsem se zahleděla na polici s působivým výřadem slovníků Van Dale, v duchu jsem jásala.
Knihovna představuje švýcarské autory ve všech oficiálních jazycích země a originály knih doplňuje zahraničními překlady. Dále nabízí úctyhodnou sbírku knih překladatelů, kteří se zúčastnili rezidence, ať už jde o překlady nebo o vlastní autorskou tvorbu. Spokojeně jsem zakotvila v sekci komiksů a dětské literatury, kde jsem objevila spoustu zajímavých švýcarských tvůrců.
Pokud nejste odhodlaní žít poustevnickým životem v přiděleném pokoji, najdete tu komunitu literárních nadšenců z různých koutů světa. Seznámila jsem se tu s kolegyněmi a kolegy z Řecka, Íránu, Kazachstánu, Egypta, Slovenska, Katalánska, Turecka a Francie a po pár dnech jsem na internetu zjistila, že sympatická Dolors, s níž jsem seděla u stolu při společné večeři, získala řadu ocenění za překlady do katalánštiny a její manžel Toni je básník Antoni Clapés. Já je poznala jako překladatele spisů Hanny Arendtové. Připili jsme si na to, že kolegyni Tansulu Rakhimbayevové právě ten den vyšel kazašský překlad Momo od Michaela Endeho, a řecký překladatel si nám, předtím než si odskočil na cigaretu, postěžoval, jak strašně zápolí s Thomasem Mannem a Smrtí v Benátkách.
Překladatelské poustevničení oživují také akce, které asociace pořádá: autorská čtení, besedy spisovatelů a překladatelů se čtenáři, případně setkání se studenty z Curychu – při tom jsem zjistila, že se celkem dobře domluvím německy.
Žádný div, že se sem lidé rádi vrací. Někteří už si vytvořili tradici a jezdí do Loorenu ve svém oblíbeném období. Podle statistiky z roku 2022 sem opakovaně jezdí 57 % účastníků ve věku 24 až 78 let a pobudou čtyři až šedesát dní. Ve stejném roce tu pracovalo 91 hostů na 96 překladatelských projektech.
Nejúžasnější statistický údaj je, že tu najdete více než 11 000 knih.
Časem sem přibude i česká verze Het Schilder-boeck. Rezidence v Loorenu mi s tímto projektem velice pomohla. Během necelých dvou týdnů jsem přeložila devět textů, od krátkých půlstránkových životopisů antverpských krajinářů po popis života a díla Hanse Holbeina v rozsahu 13 normostran. Když už toho bylo na můj mozek příliš, vyšla jsem si v duchu Johanny Spyriové do kopců nebo jsem se zajela podívat na Rýnské vodopády.
Moc ráda rozšířím počty loorenských navrátilců, tentokrát třeba s pořádnou romantickou fantasy. Rezidenci v Loorenu mohu jen doporučit. Děkuji pracovníkům asociace Übersetzerhaus Looren za tuto příležitost a za to, že podporují světovou literaturu bez ohledu na hranice.
Ivana Svobodová vystudovala anglickou a nizozemskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Poté absolvovala překladatelskou stáž v Evropském parlamentu v Lucembursku. Jako překladatelka spolupracuje s nakladatelstvími Host, Argo, CooBoo a dalšími. Překládá zejména fantastickou literaturu a žánr young adult, například knihy Silvie Moreno-Garciové, Sary J. Maasové a Gavina Extence nebo povídky pro časopis XB-1.
Věnuje se psaní poezie a povídek. V roce 2021 vydala sbírku básní pro děti Pouštění draků s ilustracemi Katariny Kratochvílové. V současnosti píše pohádkové fantasy Přes bludný kořen a dál. Svou tvorbu publikovala mimo jiné v časopisech Host, Pevnost nebo Stonecrop Review. Ukázky z tvorby zveřejňuje na webu www.ivanasvobodova.cz.
K jejím velkým koníčkům patří cestování. Ráda se vrací do zemí Beneluxu, do Španělska a na Islandu vytyčila několik turistických tras v okolí Víku. Věnuje se kreslení a příležitostně řezbářství (dosud s plným počtem prstů). Ilustrace a řezbářské výrobky prezentuje na Instagramu na účtu iva_svobodovaol.
