Nástup generativní umělé inteligence v poslední době výrazným způsobem zasáhl též do oblasti literárního překladu. Asociace literárních překladatelů napříč Evropou vydávají prohlášení týkající se možných nebezpečí a negativních dopadů pro literární překladatele, množí se též doporučení pro překladatele, ať již z hlediska toho, na co by si překladatelé měli dát pozor při využívání umělé inteligence během své práce, tak z hlediska možností, jimiž překladatelé disponují při uzavírání smluv s nakladateli. Níže přinášíme stručný seznam doporučení pro literární překladatele.
Obec překladatelů se v listopadu 2023 spolu s ostatními sdruženími literárních překladatelů jednotlivých evropských zemí přihlásila k výzvě, kterou vydala Evropská rada sdružení literárních překladatelů CEATL (český překlad textu výzvy zde). Tato výzva vychází ze zásady ART (Authorisation, Remuneration, Transparency), tedy „autorizace, spravedlivé odměňování, transparentnost“, která stojí i v základu našich doporučení.
Doporučení OP literárním překladatelům ohledně využití generativní umělé inteligence v literárním překladu
Pokud se literární překladatelé rozhodnou využít ve své práci nástroje generativní umělé inteligence (AI), měli by mít na zřeteli zodpovědnost vůči své profesi a zásadu transparentnosti vůči nakladateli.
Měli by informovat nakladatele, pokud byla část textu přeložena pomocí AI. Také by měli nakladatele informovat o tom, zda při užití AI během překladu překladatel všechny části textu následně sám revidoval a upravoval. Je důležité si uvědomit, že texty přeložené výlučně umělou inteligencí nelze vydávat za vlastní. V neposlední řadě by si měli překladatelé dát na pozor na možné porušení autorského práva třetích osob při využití nástrojů AI, neboť programy AI využívají texty, který mohly být získány v rozporu s autorským právem.
Překladatelé jsou autoři díla, které odevzdávají nakladatelům, mají tedy právo rozhodovat o tom, jak bude s jejich texty nakládáno.
Pokud si literární překladatelé nepřejí, aby jejich texty sloužily k dalšímu trénování umělé inteligence, aniž by o tom byli zpraveni a aniž by byli náležitě odměněni, doporučujeme jim, aby si ve smlouvách, které podepisují, pečlivě prozkoumali podmínky týkající se tohoto užití.
Překladatelé mohou ve smlouvách, které uzavírají, nechat uvést:
– že nakladatel nemá právo bez jejich psaného souhlasu udělit licenci třetí straně k využití jejich díla na trénování umělé inteligence.
– že nakladatel nemá právo bez jejich písemného souhlasu poskytnout jejich dílo k tzv. „text or data mining“.
– že nakladatel nemá právo bez jejich písemného souhlasu využívat umělou inteligenci při dalším použití jejich díla, např. ve formě audioknihy.
Obec překladatelů doporučuje literárním překladatelům, aby nesouhlasili s tím, že se stanou posteditory textů „přeložených“ výlučně umělou inteligencí.
Jakmile se literární překladatelé stávají pouhými posteditory, zvyšují tak prekaritu vlastní profese. Současné průzkumy nijak neukazují, že by „překlad“ vyrobený umělou inteligencí šetřil čas překladatele, přitom sazba za posteditaci textů je nižší než sazba za překlad. Navíc hrozí, že literární překladatelé redukovaní na úroveň posteditorů přestanou být bráni jako autoři. Příklady z ostatních zemí ukazují, že nakladatelé pak překladatele vnímají jako podnikatele, kteří budou svoji práci jednorázově fakturovat.
Výše uvedená doporučení pro překladatele nejsou nijak právně závazná a budou podle potřeby vzhledem k rychle měnící se situaci doplňována. Pokud máte jakékoli dotazy k této tematice, obraťte se na Obec překladatelů na info@obecprekladatelu.cz nebo na právní kancelář Štaidl Leška advokáti, s níž Obec překladatelů spolupracuje a na niž se mohou v případě potřeby naši členové bezplatně obrátit (prekladatele@staidl-leska.com). Více informací k nástupu generativní umělé inteligence a situaci literárních překladatelů (výzvy překladatelských asociací, průzkumy, odkaz na literaturu, slovníček) najdete na webových stránkách Obce překladatelů.
Obec překladatelů, 9. 10. 2024
Aktuální informace
Pravidelné zprávy z oblasti AI v literárním překladu najdete v rubrice Novinky pod štítkem AI.
Obec překladatelů se připojila k několika zahraničním iniciativám, které se věnují použití umělé inteligence v literárním překladu, a pořídila jejich překlad do češtiny.
Prohlášení CEATL
Výzva francouzských překladatelských sdružení ATLF a ATLAS
Výzva francouzských překladatelských sdružení
Otevřený dopis a manifest sdružení z německy mluvících zemí
Briva-Iglesias, Vicent, O’Brien, Sharon, and Cowan, Benjamin R.(2023). ‘The Impact of Traditional and Interactive Post-Editing on Machine Translation User Experience, Quality, and Productivity.’ Translation, Cognition & Behavior 6 (1): 60-86.
Castilho, Sheila, and Resende, Natália. (2022). ‘Post-Editese in Literary Translations.’ Information 13 (2): 66. https://doi.org/10.3390/info13020066
Orphée Daems, Joke, De Clercq, Orphée, and Macken, Lieve. (2017). ‘Translationese and Post- editese: How Comparable is Comparable Quality?’ Linguistica Antverpiensia 16: 89-103.
Hansen, Damien, Esperança-Rodier, Emmanuelle, Blanchon, Hervé, and Bada, Valérie. (2022). ‘La traduction littéraire automatique: Adapter la machine à la traduction humaine individualisée.’ Journal of Data Mining and Digital Humanities, 9 Dec (2022). https://doi.org/10.46298/jdmdh.9114
Kolb, Waltraud and Miller, Tristan. (2022). ‘Human–Computer Interaction in Pun Translation.’ Using Technologies for Creative-Text Translation, ed. by Hadley, James, Taivalkoski-Shilov, Kristiina, Teixeira, Carlos S. C. , and Toral, Antonio, 66-88. London: Routledge.
Kolb, Waltraud, Dressler, Wolfgang U., and Mattiello, Elisa. (2023). ‘Human and machine translation of occasionalisms in literary texts. Johann Nestroy’s Der Talisman and its English translations.’ Target, published online 3 April (2023). https://doi.org/10.1075/target.21147.kol
Kuzman, Taja, Vintar, Špela, and Arčan Mihael. (2019). ‘Neural Machine Translation of Literary Texts from English to Slovene.’ Proceedings of the Qualities of Literary Machine Translation, 1-9, Dublin, Ireland. https://www.aclweb.org/anthology/volumes/W19-73/
Matusov, Evgeny. (2019). ‘The Challenges of Using Neural Machine Translation for Literature.’ Proceedings of the Qualities of Literary Machine Translation, 10-19, Dublin, Ireland. https://www.aclweb.org/anthology/volumes/W19-73/
Moorkens, Joss, Toral, Antonio, Castilho, Sheila, and Way, Andy. (2018). ‘Translators’ Perceptions of Literary Post-editing Using Statistical and Neural Machine Translation.’ Translation Spaces 7 (2): 240-262.
Oliver, Antoni, Toral, Antonio, and Guerberof-Arenas, Ana. (2022). ‘Bilingual e-books via neural machine translation and their reception.’ Using Technologies for Creative-Text Translation, ed. by Hadley, James, Taivalkoski-Shilov, Kristiina, Teixeira, Carlos S. C., and Toral, Antonio, 89-115. London: Routledge.
Rothwell, Andrew and Roy Youdale. (2022). ‘Computer-assisted translation (CAT) tools, translation memory and literary translation.’ The Routledge handbook of translation and memory, ed. by Deane-Cox, Sharon, and Spiessens, Anneleen, 381-402. London: Routledge.
Taivalkoski-Shilov, Kristiina. (2019). ‘Ethical Issues Regarding Machine(-Assisted) Translation of Literary Texts.’ Perspectives 27 (5): 689-703.
Tezcan, Arda, Daems, Joke, and Macken, Lieve. (2019). ‘When a “Sport” Is a Person and Other Issues for NMT of Novels.’ Proceedings of the Qualities of Literary Machine Translation, 40-49, Dublin, Ireland. https://www.aclweb.org/anthology/volumes/W19-73/
Vieira, Lucas Nunes, Zelenka, Natalie, Youdale, Roy, Zhang, Xiaochun, and Carl Michael. (2023). ‘Translating science fiction in a CAT tool: machine translation and segmentation settings.’ Translation & Interpreting 15 (1): 216-235.
Webster, Rebecca, Fonteyne, Margot, Tezcan, Arda, Macken, Lieve, and Daems, Joke. (2020). ‘Gutenberg Goes Neural: Comparing Features of Dutch Human Translations with Raw Neural Machine Translation Outputs in a Corpus of English Literary Classics.’ Informatics 7 (3). https://doi.org/10.3390/informatics7030032
Youdale, Roy. (2019). Using Computers in the Translation of Literary Style: Challenges and Opportunities. New York: Routledge. Zajdel, Alicja. (2022). ‘Catching the Meaning of Words: Can Google Translate Convey Metaphors?’ Using Technologies for Creative-Text Translation, ed. by Hadley, James, Taivalkoski-Shilov, Kristiina, Teixeira, Carlos S. C. , and Toral, Antonio, 116-138. London: Routledge.