Ozýváme se s druhými z pravidelných zpráv o nejnovějších událostech týkajících se nástupu umělé inteligence v literárním překladu. Níže přinášíme výběr z událostí, k nimž v Evropě došlo v posledních měsících.
text: Hana Fořtová
Na stránkách The Bookseller se v listopadu objevila znepokojující zpráva týkající se nizozemského knižního trhu. Největší nizozemský nakladatel Veen Bosch & Keuning (VBK) potvrdil, že plánuje využití umělé inteligence při překladu beletristických knih z nizozemštiny do angličtiny. Mluvčí nakladatelství prohlásil: „Pracujeme na omezeném experimentu s některými nizozemskými autory ohledně překladu jejich knih do angličtiny pomocí umělé inteligence (AI). Půjde o fázi editování, autoři byli požádáni o svolení. Netvoříme knihy pomocí umělé inteligence, vše začíná a končí lidským jednáním. Projekt prozatím nebyl spuštěn.“ Evropská rada sdružení literárních překladatelů (CEATL) vydala prohlášení, v němž toto jednání odsuzuje s poukazem na zásady, jejichž dodržování požaduje ve svém manifestu k umělé inteligenci. Znepokojení vyjádřil též Ian Giles, předseda Translators Association v rámci Society of Authors (SoA): „Jde o zprávu budící obavy. SoA na začátku tohoto roku zjistila, že třetina překladatelů přichází o práci kvůli AI. I v situaci, kdy překladatelé o práci nepřicházejí, jen s obtížemi mohou zvyšovat cenu za překlad tváří v tvář výzvě, kterou představuje AI. Tento tlak na překladatelské příjmy ohrožuje naši schopnost vydělat si na sebe v tomto velmi nejistém odvětví.“ Rostoucí prekarizaci profese literárních překladatelů zmiňuje ve svém stanovisku též CEATL.
Článek na stránkách The Bookseller zde (v angličtině). Stanovisko CEATL dostupné zde (anglicky a francouzsky).
4. prosince 2024 CEATL spolu s dalšími dvanácti organizacemi z kreativních odvětví podepsal otevřený dopis adresovaný Henne Virkunnenové, komisařce pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii a místopředsedkyni Evropské komise, a Glennu Micaleffovi, eurokomisaři pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport. Dopis se týká dopadu umělé inteligence na umělecké profese. Dopis upozorňuje na nedostatky v tom, jakým způsobem má AI Act chránit kulturní díla, v jeho úvodu se dočteme: „Pro naše členy AI představuje výjimečný technologický pokrok s ohromným potenciálem vylepšit různé aspekty našich životů, včetně kulturního a uměleckého odvětví. Nicméně s tím, jak je AI více a více využívána, je zároveň důležité uvědomit si, že existuje odvrácená strana této technologie: všechny generativní modely AI, které dnes existují, byly vytrénovány v naprosté neprůhlednosti na ohromném množství obsahu chráněného autorským právem a na osobních datech, vytěžených a kopírovaných z internetu bez jakéhokoli svolení nebo odměny pro tvůrce, které zastupujeme.“ Výzvu podepsaly organizace sdružující spisovatele, novináře, překladatele, interprety, skladatele, režiséry, scenáristy, výtvarné umělce a další.
Text dopisu včetně seznamu všech organizací je dostupný zde (v angličtině).
Na závěr několik zajímavých odkazů k tématu. Na internetových stránkách britského listu The Guardian vyšel v listopadu článek reagující na výše uvedenou zprávu z Nizozemí a zamýšlející se nad ne/možností, že by generativní umělá inteligence v budoucnu nahradila literární překladatele. Článek je volně dostupný zde (v angličtině).
Na stránkách francouzského deníku Le Monde uveřejnil 20. října 2024 ředitel francouzského sdružení ATLAS (Association pour la promotion de la traduction littéraire) a literární překladatel Jörn Cambreleng úvahu týkající se přítomnosti umělé inteligence v literárním překladu a zdůrazňující rozdíl mezi jazykem vytvořeným lidskou subjektivitou a jeho nápodobou, získanou programem postrádajícím jakoukoli odpovědnost. Článek je dostupný zde (francouzsky, pro předplatitele).
Doporučujeme též video z konference konané v Bruselu 2. října 2024 a zabývající se vztahem mezi generativní umělou inteligencí a uměleckými profesemi nazvané Rebooting the debate: Generative AI and creative work. Video je volně dostupné zde (anglicky).
