Ve dnech 2.–4. 10. 2024 jsme se za Obec překladatelů zúčastnily Evropské konference k literárnímu překladu (Rencontres européennes de la traduction littéraire – European Conference on Literary Translation, kterou pořádala Evropská rada sdružení literárních překladatelů (CEATL), jejíž je OP členem. Konference byla zařazena do programu Štrasburk hlavní město knihy UNESCO. Na konferenci se sešli a společně rozmlouvali spisovatelé, překladatelé, vydavatelé, knihkupci, zástupci evropských literárních rezidencí, knižních veletrhů, státních institucí podporujících literaturu a další členové knižního sektoru. Cílem konference bylo umožnit setkání profesionálů z různých knižních odvětví a podnítit diskuse o současné situaci literárních překladatelů i o výzvách, kterým dnes knižní svět čelí.
text: Hana Fořtová, Anežka Charvátová
Ve středu večer se konalo slavnostní zahájení v Josefínině pavilonu v Oranžerii, kde účastníky konference přivítala předsedkyně CEATLu Francesca Novajra, místostarostka Štrasburku Anne Mistler a Nicolas Gearge z odboru pro knihu a četbu z francouzského ministerstva kultury. Následovala úvodní přednáška bulharského spisovatele G. Gospodinova, nositele Mezinárodní Bookerovy ceny z roku 2023, a debata s jeho překladatelkami do angličtiny, španělštiny, polštiny, albánštiny a francouzštiny.
Úvodní den byl nejprve věnován debatě týkající se iniciativy a zprávy Překladatelé na obálce (Translators on the Cover), kterou Evropská unie zveřejnila v roce 2022 (v následujícím roce byly vydány její překlady do jednotlivých jazyků EU). Julianne Wammen (CEATL) vyjmenovala doporučení pro zlepšení postavení překladatelů, tedy lepší finanční ohodnocení, posílení role překladatelských sdružení, rozšíření možností individuálních grantů a stipendií a možnost kolektivního vyjednávání. Xavier North (francouzské ministerstvo kultury) uvedl, že prekarizace literárních překladatelů přetrvává, zlepšila se však spolupráce mezi překladateli a nakladateli, kteří jsou již vnímáni více jako partneři než konkurenti. Zdůraznil též důležitost studia jazyků na školách (opakovaně se objevuje informace, že klesá zájem o studium především „malých“ jazyků na univerzitách), včetně zavedení překladatelské praxe do výuky na středních školách. Plédoval pro zavedení evropského stipendijního programu pro literární překladatele („ERASMUS pro překladatele“). A. Pasquali (EU) promluvil o důležitosti programu Culture Moves Europe, o němž byla řeč i v dalším průběhu konference. Další mluvčí (J. Becker za německé překladatele, J. Wammen, předsedkyně spolku dánských literárních překladatelů, R. Punka z lotyšské nakladatelské asociace) zdůrazňovali přínosnost literárních stipendií, dílen a pobytů (jako ve francouzském Arles), nutnost podpory činnosti spolků a programů sloužících k finanční podpoře překladatelů i marketingové činnosti nakladatelů.
Následující panel Networks on the Move představil evropskou síť literárních rezidencí a evropských projektů na podporu začínajících (CELA) i etablovaných překladatelů. Joris Smeets z Recit, organizace sdružující evropská centra na podporu literárního překladu (včetně Českého literárního centra), představil projekt Translation in Motion, v jehož rámci byla vytvořena „mapa“ jednapadesáti překladatelských rezidencí po celé Evropě. V této studii její autoři zkoumají jak motivace literárních překladatelů k pobytu v rezidenci, tak ukazují, jaké možnosti literární překladatelé mají a jak rozličné podoby na sebe berou programy literárních rezidencí. V panelu byl dále představen program Traduki, který podporuje překlady z, do a mezi jazyky jihovýchodní Evropy, dále zastřešující organizace ENLIT (European Network for Literary Translation), jejímž členem je též České literární centrum. Tato organizace byla založena roku 2016 na Frankfurtském knižním veletrhu, sdružuje dvacet devět organizací z dvaceti dvou evropských zemí. Cílem je financování překladů a mobilita překladatelů, dosud podpořila překlady ze čtyřiatřiceti evropských jazyků. Ve Štrasburku organizaci představila Alexandra Büchler, zároveň se sítí Literature Across Frontiers, jejíž akce známe z pražského Světa knihy. S. Popa (CEATL) promluvila o projektu CELA pro začínající překladatele, který probíhá též u nás a který byl i tématem říjnového pražského setkání Poznejte svého překladatele. Konečně J. Camberleng (ATLAS, Francie) představil nový projekt Archipelagos, jehož cílem je podpořit literární překladatele. Program je financován Evropskou unií v rámci projektu Creative Europe a podílí se na něm dvanáct organizací včetně Českého literárního centra. Cílem programu je rozvíjet a podporovat jazykovou a kulturní různorodost prostřednictvím překladové literatury. Překladatelům nabízí rezidenční pobyty (více než 100 rezidencí) i překladatelské workshopy (10). Kromě toho pořádá akce pro knihovníky, knihkupce a nakladatele, třetí součástí jsou aktivity pro čtenářskou veřejnost.
Odpoledne se konaly dílny na různá témata, naše zástupkyně se účastnily debaty o překladech z malých jazyků a diskuse o výuce literárního překladu. Podnětná byla především prezentace soukromých francouzských škol literárního překladu a nakladatelské praxe: École de traduction littéraire (ETL, překladatelka R. Pinhas-Delpuech), Centre européen de traduction littéraire (CETL, ředitelka F. Wuilmart). V ETL učí 22 špičkových překladatelů z 20 jazyků (výuka probíhá ve francouzštině, překládá se do francouzštiny), studenti překládají z 52 jazyků, za své překlady už získali 38 významných cen. J. J. Becker představil činnost německé organizace Deutscher Übersetzerfonds, která kromě podpory překladů také pořádá setkání překladatelů německé literatury a vysílá do zahraničí profesory němčiny.
Závěrečný podvečerní panel byl věnován zviditelňování práce překladatelů – největším úspěchem je v poslední době prosazení uvádění jmen překladatelů na obálkách překladů.
Druhý den konference proběhl očekávaný panel k nástupu umělé inteligence s podtitulem „Užitečný nástroj, či falešný přítel?“, o němž podrobněji referujeme ve zprávách týkajících se nástupu AI. V následujícím panelu věnovaném překladatelskému trhu a výzkumům mezi překladateli vystoupil i M. Krafl z Českého literárního centra, který ve velmi živém a oceňovaném vstupu upozornil na špatnou situaci překladatelů u nás poukazem na výsledky průzkumu vedeného Překladateli Severu ve spolupráci s OP. Zajímavé bylo vystoupení N. Roche, ředitele BIEF (Bureau international de l’édition française), který přiblížil situaci na francouzském knižním trhu, jehož součástí jsou z osmnácti procent překlady.
Během pátečního odpoledne se představili v samostatném vstupu zástupci organizace AVTE (Audiovisual Translators Europe) a FIT (International Federation of Translators). Závěrečný panel byl věnován situaci překladatelů a šíření knih v nesvobodných zemích (Bělorusko, Maďarsko, Turecko). Běloruské překladatelky zde představily iniciativu Freeallwords. Ta vznikla pod záštitou European Writers’s Council (EWC) v roce 2022 a podporuje překlady a šíření textů běloruských a ukrajinských literátů. Představeno bylo dále nezávislé internetové vydavatelství Koska Books, jehož prostřednictvím se běloruští překladatelé a autoři v exilu snaží dostat dětské knihy v běloruštině do své země, kde je jinak prodej knih v běloruštině potlačován.
Konference byla nahrávána, videozáznamy jsou ke zhlédnutí na tomto odkazu: https://www.ceatl.eu/achievements/strasbourg-conference
Na konferenci jsme navázaly spolupráci se slovenským sdružením literárních překladatelů DoSlov, které ve Štrasburku zastupovaly předsedkyně Barbara Sigmundová spolu s kolegyněmi Milinou Svítkovou a Lindou Magáthovou. DoSlov, založený roku 2016 (dnes má 150 členů), letos vstoupil do CEATLu, na zasedání v Reykjavíku ještě jeho zástupce chyběl, takže toto bylo jejich první seznámení se CEATLem. Domluvily jsme se na budoucím prohloubení spolupráce, na což se velmi těšíme. DoSlov vydává krásný časopis Verzia a spolupořádá literární festival Tranz, který se koná každoročně v květnu v Banské Bystrici.
