Hluboce zarmouceni sdělujeme, že 25. listopadu zemřela vynikající polonistka, nositelka Ceny Josefa Jungmanna za nejlepší překlad roku 2015 (polské spisovatelky Joanny Batorové Pískový vrch) a dalších ocenění. Poslední rozloučení s naší kolegyní se koná v pátek 3. listopadu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci. Rodině zesnulé vyjadřujeme upřímnou soustrast.
Za Ivetou Mikešovou (1957 – 2021)
S velkým zármutkem jsme přijali zprávu, že 25. listopadu zemřela překladatelka Iveta Mikešová. V letech 1976-1981 vystudovala polonistiku a rusistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a po celý život se věnovala tvůrčí překladatelské a redaktorské práci. Překládala zejména z polštiny, ale také z ruštiny a angličtiny.
Patřila k nejvýraznějším osobnostem českého literárního překladu na poli prózy i poezie, nebála se ani nejnáročnějších textů, jež se začasté staly jejími nejvýznamnějšími úspěchy. V roce 2006 získala za román Soukolí Magdaleny Tulli tvůrčí odměnu v rámci Ceny Josefa Jungmanna, za román Pískový vrch Joanny Bator obdržela jak Cenu Josefa Jungmanna, tak ocenění Magnesia Litera za překladovou knihu. Poroty obou cen tehdy shodně ocenily jazykové bohatství, vytříbenost, vynalézavost a bravuru překladatelky, vystihující mnohovrstevnaté vyprávění, v němž se střídají epizody, postavy a časové roviny, složené do mohutné fresky polské poválečné společnosti.
Ivetě Mikešové byl velmi blízký poetický a metaforický styl polské prózy i poezie, využívajícího širokého spektra jazykových prostředků. Svou univerzalitu prokázala i v překladu dalších náročných a v polské literatuře kanonických textů, zejména pokud jde o poezii: po boku Václava Buriana, Vlasty Dvořáčkové a několika dalších se podílela na překladu poezie Czeslawa Milosze, Sanatoria na věčnosti Bruna Schulze, výboru divadekních her Stanislawa Ignacygo Witkiewicze, samostatně do českého prostředí převedla básnické prózy Tadeusze Micinského nebo výbor z poezie Boleslawa Leśmiana. Patřila také k prvním překladatelům později nositelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczuk, samostatně přeložila její nevelkou, ale důležitou sbírku Hra na spoustu bubínků.
V posledních šesti letech každoročně spolupracovala se středoevropskou básnickou cenou Václava Buriana, pro niž přeložila – často poprvé v českém kontextu – výběr z tvorby nominovaných polských básníků a básnířek, Jerzyho Jarniewicze, Julie Fiedorczuk, Tomasze Rózyckého, Jaroslawa Mikolajevského, Macieje Roberta a Krzysztofa Siwczyka.
Její překladatelské dílo vzhledem k životním rodinným a zdravotním okolnostem není početně rozsáhlé, přesto patří k tomu nejlpešímu, co na poli překladu v posledních třech desítkách let vzniklo.
Iveta Mikešová zemřela po dlouhé těžké nemoci měsíc po svých 64. narozeninách.
Jan Jeništa
foto Petr Palarčík
