Ozýváme se s prvními z pravidelných zpráv o nejnovějších událostech týkajících se nástupu umělé inteligence v literárním překladu. Níže přinášíme stručný přehled výběru událostí, k nimž ve světě došlo v posledních měsících.
text: Hana Fořtová
V květnu 2024 zveřejnily tři německojazyčné překladatelské organizace otevřený dopis a manifest vyzývající k transparentnosti v užívání nástrojů generativní umělé inteligence v oblasti literárního překladu a k větší regulaci nástrojů umělé inteligence. Obec překladatelů se k výzvě připojila. Německý a anglický text výzvy je dostupný zde.
Japonské překladatelské sdružení v červnu odsoudilo využívání umělé inteligence veřejným a soukromým sektorem pro překlad mangy. Japonské sdružení upozorňuje na špatnou kvalitu děl přeložených pomocí generativní umělé inteligence, která nebere v potaz kulturní a historický kontext. Dále upozorňuje na ohrožení, které použití umělé inteligence představuje pro postavení překladatelů těchto děl z japonštiny. Špatné překlady pořízené umělou inteligencí podle autorů výzvy podrývají důvěru kupujících a otevírají tak dveře pirátským vydáním. Manga je nedílnou součástí japonské kultury a pro mnoho lidí představuje jeden z prvních kontaktů s ní. V závěru výzvy japonská asociace vyzývá k dialogu mezi umělci, vydavateli, vládou, překladateli a jejich sdruženími nad vhodným využitím strojového překladu. Japonské překladatelské sdružení bylo založeno roku 1985 a sdružuje překladatele i tlumočníky. Text výzvy je dostupný zde (v angličtině). O obsahu výzvy a obtížích spjatých s překladem mangy z japonštiny do angličtiny se můžete dočíst zde (anglicky).
Rada evropských spisovatelů (European Writers’ Council, EWC) vydala v červnu sadu doporučení týkajících se použití generativní umělé inteligence. Doporučení jsou určená spisovatelům, překladatelům, ale též vydavatelům a knihkupcům. V jádru této sady nazvané AI Tool Kit for the Book Sector najdeme desatero doporučení, v nichž je zdůrazněna zásada ART, k níž se hlásí též CEATL a OP, tedy autorizace, spravedlivé odměňování a transparentnost. Zdůrazněna je nezbytnost zachování svobodné volby spisovatelů, překladatelů i dalších umělců, tedy to, aby umělci nebyli jakýmkoli způsobem nuceni k užití nástrojů umělé inteligence. EWC sdružuje na padesát organizací ze třiceti dvou evropských zemí, zastřešuje tak na 220 000 spisovatelů a překladatelů všech žánrů, kteří píší ve třiceti čtyřech různých jazycích. Celý text doporučení je dostupný zde (v angličtině).
V červenci Evropská rada sdružení literárních překladatelů (CEATL) spolu s dalšími dvanácti organizacemi kreativního sektoru zaslala společný dopis členům Evropského parlamentu týkající se dopadu nástrojů umělé inteligence na kreativní odvětví v Evropě. Signatáři upozorňují na nedostatek transparentnosti při trénovaní a využití nástrojů umělé inteligence i na to, že tyto nástroje představují nejen velkou příležitost, ale mohou se stát též ohrožením demokracie, neboť zákonný rámec, v němž se pohybujeme, je doposud neúplný a existující omezení nejsou plně uplatňována. Výzva požaduje implementaci a posílení zákona AI Act, který byl na jaře tohoto roku v EU přijat. Celý text výzvy spolu se seznamem organizací, které se k textu výzvy připojily, najdete zde (anglicky).
Na počátku září vyvolalo pozornost zveřejnění studie dvou německých akademiků, Prof. Dr. Sebastiana Stobera (Univerzita v Magdeburgu) a Prof. Dr. Tima W. Dornise (Univerzita v Hannoveru) týkající se možného porušení autorského práva při trénovaní umělé inteligence. Autoři studie nazvané „Copyright & Training of Generative AI – Technological and Legal Foundations“ došli k závěru, že trénování generativní umělé inteligence, tak jak k němu v současné době dochází, široce přesahuje tzv. text and data mining a že se jedná o jasné porušení autorského práva, jak z hlediska německého, tak evropského právního rámce. Jde o první studii takového rozsahu, její výsledky byly na začátku září představeny v Evropském parlamentu. Více ohledně studie a jejích výsledků se můžete dočíst zde (anglicky).
Na Evropské konferenci k literárnímu překladu (Rencontres européennes de la traduction littéraire – European Conference on Literary Translation), které se ve Štrasburku za OP zúčastnily Hana Fořtová (zástupkyně OP v CEATLu) a Anežka Charvátová (předsedkyně OP), proběhl 4. října kulatý stůl na téma umělé inteligence v literárním překladu. Za CEATL na panelu promluvila Ela Varošanec Krsnik, dále zde vystoupila zástupkyně EWC Monika Pfundmeier a členka francouzského sdružení pro překladatele děl ze společenských věd (Association pour la traduction en sciences sociales) Katharine Throssell. Vydavatele zastupoval Jesper Monthan, literární překladatel André Hansen zde představil iniciativu Kollektive Intelligenz. Konečně fungování nástrojů umělé inteligence přiblížili Antonio Toral a James Hadley. Ela Varošanec Krsnik zdůraznila nezastupitelnou roli lidského překladatele při překládání literárních děl, pozornost byla věnována rozšiřující se praxi, kdy jsou překladatelé redukováni na posteditory děl přeložených umělou inteligencí. V Německu se např. objevil případ, kdy byla překladateli za práci posteditora nabídnuta sazba 5 euro za NS (místo obvyklých 17–18 euro), navíc bez tantiém. Zajímavý byl vstup K. Throssell, která upozornila na průzkum mezi členy jejich sdružení, podle něhož polovina překladatelů umělou inteligenci vůbec nepoužívá, překladatelé, kteří AI využívají, tak činí za velmi konkrétním účelem nalezení určitého slova/obratu, nikoli kvůli překladu celých pasáží. Stejně jako literární překladatelé, i překladatelé textů ze společenských věd uvádějí, že použití umělé inteligence snižuje jejich kreativitu, při posteditování jsou připraveni o „první“ kontakt s textem a podléhají předsudečnému zkreslení. Na závěr uvedla, že podle průzkumu třetina překladatelů uvažuje v souvislosti s nástupem umělé inteligence o změně profese. Konference byla nahrávána, videa by měla být v nejbližší době ke zhlédnutí na tomto odkazu.
Další zprávy chystáme na prosinec tohoto roku.
