Hravý koronavirus

Roberto Piumini

CO TO VZDUCHEM POLETUJE?

Co to vzduchem poletuje?
O tom nevím vůbec nic.
A proč škola nefunguje?
Řekněme si o tom víc.
Virus, co korunu nosí,
není to však žádný král;
člověk, ani klouček bosý,
to by nikdo nehádal.

Je to skřítek malinkatý,
žádný velký lidoop,
malý je a paličatý:
musíš si vzít mikroskop.

Je to lotr zapeklitý,
nepostojí chviličku,
zlomyslný, vzdorovitý,
chystá na nás vějičku.

Neviditelný je stále,
nebezpečný protiva,
drobnohledný skřítek, ale
do lidí se dobývá.

Jenže lidé jsme my všichni,
já, ty, lidé kolem nás,
já ho píchnu, ty ho píchni,
už je fakt nejvyšší čas.
Když si třeba kýchneš náhle,
na rukáv jen kýchni si,
zadrž virus v letu takhle,
na tom zdraví závisí.

Myj si obě ruce, jedva
přijdeš domů z ulice,
každý den, ať čistá je tvá
pravice i levice.

Na mytí máš vodu s mýdlem,
myj si ruce pečlivě;
ten skřet, jak píchnutý šídlem,
rázem zmizí plačtivě.

Dohlédni, ať táta s mámou
též se myjí odborně.
Otci „Desinfikováno!“
řekni; mámě: „Výborně!“

Prstíky se nedotýkej
nosu, úst a očiček.
Pomalu si na to zvykej:
Nejsi bratr kočiček.

A když venku potkáš lidi,
drž se od nich trochu dál;
zbytečně se člověk stydí,
že jim ruku nepodal.


Polibky a objímání?
Ten lotr je všude zde!
To je pozdrav zaběhaný?
Řekněme si rázně: „Ne!“

Má-li někdo roušku, není
venku žádný karneval,
ani lupič ozbrojený,
který by ti něco vzal.

Tahle rouška nebo maska
filtruje člověku dech;
lotras už si nezamlaská,
už je lidem pro posměch.

A když potkám se s tím hadem,
se syčákem nezdravým,
co udělám, kamaráde?
Domů se hned dostavím.

Je to nápad mimořádný,
zavřít školy školákům,
dokud tenhle lotr řádí,
dokud nezmizí ten lump.

A co příbuzní a známí?
Ti též z domů nevyjdou.
Jistě se ti ozvou sami,
Přes skype s tebou pobudou.


Kdo chce, ten si také chrání
dostatečnou vzdálenost
bez polibků, objímání:
mluvit může víc než dost.

Slova, to jsou vzácné dary,
semena tak roznesem:
slova, žádné láry fáry,
pro ty, které milujem.

Já, ty, skřeta porazíme
pozorně a s rozvahou,
s tímhle lotrem zatočíme
s rozumem a s odvahou.

Možná že, až překonáme
zkoušku, budeme mít klid,
společně si zazpíváme,
nový život budem žít.

Z italského originálu „Che cos´è che in aria vola?“
přeložil Miloslav Uličný


 

Představujeme

Cenu Josefa Jungmanna

Cenu Josefa Jungmanna

V úterý 8. října 2019 byla v prostorách prostorách pražského Goethe-Institutu vyhlášena Cena Josefa Jungmanna za nejlepší překlad roku 2018. Získal ji Vladimír Medek.