V druhé polovině roku 2022 provedla Asociace spisovatelů ve spolupráci s Obcí překladatelů a Překladateli Severu výzkumný projekt, který má sloužit jako podklad při přípravě tzv. Statusu umělce. Výzkum se zaměřil především na to, jak reálně žijí čeští spisovatelé a spisovatelky, překladatelé a překladatelky – nakolik se uživí svou profesí, zda se jí mohou věnovat profesionálně apod. Nyní vám přinášíme výsledky tohoto výzkumného projektu.
Přečtěte si k tématu také rozhovor s překladatelem Michalem Švecem a básníkem Ondřejem Lipárem na webu H7O — host 7 dní online.
Základní údaje – překladatelé
● 74 % dotazovaných tvoří ženy.
● 94 % dotazovaných má vysokoškolské vzdělání.
● Pouze 29 % dotazovaných je primárními živiteli domácnosti (z toho 15 % žije samo).
Příjem a pracovní zkušenosti – překladatelé
● Více než 60 % dotázaných má více než 10 let pracovních zkušeností.
● 55 % dotazovaných stráví překladatelskou činností více než 21 hodin týdně.
● 53 % dotazovaných přeložilo více než 5 knih
● 89 % překladatelů se věnuje (vedle jiných žánrů v menším zastoupení) překladu umělecké literatury – beletrie.
● Jen polovina překladatelů, kteří se uměleckému překladu věnují více než 40 hodin týdně, dosáhne na výdělek přes 30 000 Kč měsíčně. U těch, kteří překládáním stráví 31–40 hodin, je to pouze čtvrtina.
● 50 % dotazovaných si překladatelskou činností vydělá méně než 10 000 Kč měsíčně.
● Pouze 42 % překladatelů má z překladatelské práce stálý příjem.
● Pouze čtvrtina dotazovaných, kteří se překladu věnují déle než 30 hodin týdně, má z překládání honorář, který převyšuje jejich výdaje.
● Pouze 10 % překladatelů má příjmy, které převyšují jejich výdaje.
● 80 % překladatelů doplňuje překladatelskou činnost jinou prací.
Faktory pro zlepšení situace – překladatelé
● Téměř všichni překladatelé (96,9 %) si myslí, že by se měla zvýšit výše honorářů.
● 40 % překladatelů si myslí, že by se měla zvýšit míra sociálního zabezpečení a stálost příjmů, kromě toho je třeba hledat možnosti vyšší zákonné ochrany.
