V oblasti mezinárodních vztahů Obec překladatelů spolupracuje především s Evropskou radou asociací literárních překladatelů CEATL (Conseil européen des associations de traducteurs littéraires), jejímž členem obec je od r. 1998. CEATL je nezávislá mezinárodní nezisková organizace se sídlem v Belgii. Oficiálně vznikla v roce 1993 jako platforma, na níž si sdružení literárních překladatelů z různých evropských zemí vyměňují názory a informace a společně usilují o zlepšení sociálních a pracovních podmínek literárních překladatelů v Evropě. Založena byla 10 asociacemi v r. 1993, nyní má 35 členů z 29 zemí, kteří reprezentují přibližně 10 000 autorů věnujících se literárnímu překladu.
Zprávy ze zasedání CEATL
Zpráva ze zasedání CEATL 2024
Zpráva AGM Reykjavík 25.–27. 4. 2024
Ve dnech 25.–27. dubna 2024 proběhlo výroční zasedání Evropské rady sdružení literárních překladatelů (CEATL) na Islandu v Reykjavíku.
Na setkání byli přítomni téměř všichni delegáti, chyběla pouze zástupkyně belgického sdružení.
Zpráva předsedkyně i zpráva pokladníka týkající se činnosti CEATLu a rozpočtu za loňský rok byly schváleny jednomyslně.
CEATL má od loňského roku nové webové stránky, kde je možné nalézt jak nejnovější zprávy z organizace, např. prohlášení k nástupu umělé generativní inteligence (AI) z listopadu 2023, k němuž se OP připojila (https://www.ceatl.eu/no-one-left-behind-no-language-left-behind-no-book-left-behind), tak výsledky prvního průzkumu provedeného na evropské úrovni týkajícího se nástupu AI v uměleckém překladu (https://www.ceatl.eu/european-translators-and-ai-survey). Na stránkách je na hlavní straně též odkaz na Companion (Companion for Literary Translators’ Associations), průvodce pro překladatelské organizace, stránka je průběžně doplňována. Bude tam umístěn i odkaz na stránky pro začínající překladatele (připravuje skupina Training and Education, které jsem členem, stránky budou zprovozněny na podzim tohoto roku). Na stránkách je přístupný e-zine Counterpoint/Contrepoint, který doposud vycházel dvakrát ročně ve francouzštině a angličtině (https://www.ceatl.eu/counterpoint). Na konci roku 2023 vyšlo desáté číslo časopisu věnované AI a uměleckému překladu, pracovní skupina, která časopis chystala, se však rozhodla skončit. Na výročním zasedání se debatovalo o možném pokračování časopisu (jeho příprava zabere mnoho času, je třeba najít nové delegáty ochotné se práce na časopisu ujmout).
Na zasedání byla do CEATLu jednomyslně přijata slovenská organizace DoSlov (https://www.doslov.sk/). Jde o mladé sdružení literárních překladatelů, založené roku 2019. Sdružení organizuje workshopy a besedy, je pořadatelem festivalu literárního překladu Tranz (https://www.literarnabasta.sk/tranz/), vydává časopis Verzia (https://www.casopisverzia.sk/) a spravuje seznam literárních překladatelů. Zástupci sdružení by se měli zúčastnit konference ve Štrasburku a příští rok výročního shromáždění. CEATL dále navázal kontakt s estonskou organizací literárních překladatelů, která by snad mohla do CEATLu vstoupit příští rok, jednání probíhají též se zástupci z Turecka a Lotyšska.
Cécile Deniard představila projekt štrasburské konference organizované CEATLem věnující se literárnímu překladu, která proběhne ve dnech 2.–4. 10. 2024 (https://www.ceatl.eu/achievements/strasbourg-conference). Štrasburk je letos hlavním světovým městem knihy organizace UNESCO. Půjde o profesní setkání navazující na iniciativu EK „Překladatelé na obálce“, náplní konference bude jak profesní fórum, tak též workshopy. Bude se zde řešit postavení překladatele, prekarizace naší profese, vzdělávání, nástup AI atd. Za OP se má konference zúčastnit A. Charvátová (předsedkyně OP) a Hana Fořtová (zástupkyně OP v CEATLu).
Během prezentací jednotlivých pracovních skupin promluvila skupina Authors’ Rights o dopadu přijetí evropské direktivy DSM (Digital Single Market) v jednotlivých zemích (OP s pomocí advokátní kanceláře Štaidl-Leška k tomu vyplnila pro CEATL dotazník). Skupina Working Conditions komentovala výsledky průzkumu týkajícího se nástupu generativní umělé inteligence z listopadu 2023 (za Českou republiku se ho vedle OP jakožto organizace účastnilo 45 překladatelů). Skupina Visibility uvedla, že ke dni překladatelů bude chystat video, tématem budou překlady knihy A. Lindgrenové Pipi Dlouhá punčocha. Skupina Best Practices na podzim tohoto roku chystá workshop pro zájemce z jednotlivých sdružení, tématem bude, jak se prosadit v jednání s politickými aktéry. Dalším projektem směřujícím ke zviditelnění by mělo být vytvoření překladů hesla CEATL do národních jazyků (po vzoru francouzsky psaného hesla). Proběhla debata o náročnosti změnit heslo v angličtině, změna/vytvoření hesla v jednotlivých národních jazycích by měla být snadnější.
V rámci sekce „good vibes session“ („burza inspirací z jednotlivých zemí“), kde má během jedné minuty každá organizace představit dobrou zprávu/novinku ze svojí organizace za uplynulý rok, jsem přinesla dvě zprávy, a to nové webové stránky OP a též rozšíření projektu Poznejte svého překladatele do škol.
Velkým tématem setkání byl stejně jako loni nástup umělé inteligence v uměleckém překladu. Proběhla debata nad možnými dopady zákona AI Act, který byl na evropské úrovni přijat v březnu tohoto roku. Delegáti došli ke shodě, že literární překladatelé se k nástupu umělé inteligenci již vyjádřili (prohlášení CEATLu z listopadu 2023, další prohlášení na úrovni jednotlivých zemích), nyní je potřeba hájit naše zájmy na evropské úrovni. Do konce roku mají být jak na úrovni Evropské unie, tak v jednotlivých státech přijímáni noví profesionálové dohlížející nad aplikací AI Act, tito lidé budou velmi důležití, ovšem prozatím není jasné, o koho půjde. CEATL vyzývá překladatele, aby s ním sdíleli své zkušenosti s AI. Dále sdružení zvažuje pořádání debaty s odborníkem na dané téma (možná D. Kenny), chystá též Lexicon s vysvětlením jednotlivých pojmů. Došlo k založení „task force“ k AI, jehož členy jsou delegáti napříč jednotlivými pracovními skupinami. V debatě také zaznělo, že počet studentů jazyků na vysokých školách klesá, neboť mladí lidé nepovažují překladatelskou profesi s nástupem AI za perspektivní.
V rámci zasedání proběhla debata o postavení literárních překladatelů na Islandu a též představení činnosti Islandského literárního centra (https://www.islit.is/en/) a Reykjavícké literární agentury (https://reykjavikliteraryagency.is/).
Příští zasedání v květnu 2025 má hostit Krakov.
Hana Fořtová, zástupkyně OP v CEATL
Projekt je realizován za finanční spoluúčasti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury.
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2023
Ve dnech 17.–20. května 2023 proběhlo v Lublani výroční zasedání Evropské rady sdružení literárních překladatelů (CEATL). CEATL slaví letos 30 let od svého vzniku, zároveň slovinské překladatelské sdružení oslavilo 70 let své existence.
Na setkání byli přítomni téměř všichni delegáti, chyběla pouze zástupkyně litevského sdružení a první norský delegát (byl přítomen druhý norský delegát). Jako pozorovatelé se setkání zúčastnily zástupkyně lotyšské asociace Helena Gizeleza a za Ukrajinu Olha Liubarska.
Zpráva končícího předsedy i zpráva pokladníka týkající se rozpočtu za loňský rok byly schváleny jednomyslně.
Letošní setkání bylo volební. Ve čtvrtek 18. května proběhly volby nového výkonného výboru, ve funkci skončil předseda Shaun Whiteside (stal se čestným členem výboru) a Lara Hölbling Matkovic (zástupkyně předsedy, též se stala čestnou členkou výboru).
Byli zvoleni noví dva členové výkonného výboru, Iztok Ilc ze slovinské organizace a Teodora Tzankova z Bulharska. Nově tedy výbor tvoří Francesca Novajra (nově předsedkyně, z italské asociace Associazione Italiana Traduttori e Interpreti – AITI), Valérie Le Plouhinec z Francie (Association des traducteurs littéraires de France – ATLF, zástupkyně předsedkyně), Justyna Czechowska z polské asociace (Stowarzyszenie Tłumaczy Literatury – STL, místopředsedkyně), Iztok Ilc (místopředseda), Teodora Tzankova (tajemnice) a Miquel Cabal Guarro z katalánské asociace (Associació d’Escriptors en Llengua Catalana – AELC, pokračuje jako pokladník).
Na shromáždění byly představeny nové webové stránky a nové logo organizace (https://www.ceatl.eu/). Na stránkách na hlavní straně je odkaz na Companion (Companion for Literary Translators’ Associations), průvodce pro nově vznikající překladatelské organizace, kde jsou též uvedeny příklady dobré praxe. Bude tam umístěn i odkaz na stránky pro začínající překladatele (připravuje skupina Training and Education, které jsem členem, stránky budou zprovozněny na podzim tohoto roku). Je tam přístupný e-zine Counterpoint/Contrepoint, který vychází dvakrát ročně ve francouzštině a angličtině (https://www.ceatl.eu/counterpoint).
Dále je v plánu vznik nového fóra pro překladatele přes platformu Discord, které bude přístupné pouze pro členy jednotlivých členských organizací. Zatím je forum ve fázi testování, mělo by být spuštěno cca za měsíc. Domluvili jsme se na paralelním spuštění v několika organizacích, aby bylo zřejmé, zda navázání kontaktu a případná spolupráce fungují.
Cécile Deniard představila projekt štrasburské konference věnující se postavení překladatelů. Konferenci bude pořádat CEATL, její organizaci bude mít Cécile Deniard na starosti (končí jako vedoucí pracovní skupiny working conditions), konference proběhne na konci září 2024 (důležitým datem je mezinárodní den překladatelů 30. září). Štrasburk bude v tomto roce hlavním světovým městem knihy organizace UNESCO, konference již byla přijata do jeho programu. Půjde o profesní setkání navazující na iniciativu EK „Překladatelé na obálce“. Zpráva mapující situaci literárních překladatelů a výzvy, kterým čelí, byla zveřejněná v lednu 2023, během jara byly zveřejněny její překlady do národních jazyků. Náplní konference bude jak profesní fórum, tak též workshopy, program je ve fázi vzniku. Bude se zde řešit postavení překladatele, prekarizace naší profese, vzdělávání, nástup AI atd.
Výročního setkání se zúčastnila ukrajinská zástupkyně iniciativy Translators in Action (https://litcentr.in.ua/index/0-51). Na Ukrajině zatím neexistuje překladatelská organizace, tuto iniciativu tvoří pouze šest lidí. Skupina fungující od roku 2017 vytvořila databázi překladatelů, kalkulují tarify, pořádají workshopy a setkávání… Fungují tedy jako překladatelská organizace, ale mají problémy s velkými vydavatelstvími (že jsou moc aktivističtí), spíše než založení vlastní překladatelské organizace proto preferují možnost, že by vytvořili pobočku PEN, a tak se začlenili do CEATLu. CEATL to vítá a hledá cesty, jak jim pomoci
Jedním z dalších budoucích projektů směřujících ke zviditelnění by mělo být vytvoření překladů hesla CEATL do národních jazyků (po vzoru francouzsky psaného hesla).
V rámci sekce „good vibes session“ („burza inspirací z jednotlivých zemí“), kde má během jedné minuty každá organizace představit dobrou zprávu/novinku ze svojí organizace za uplynulý rok, jsem mluvila o naší právní poradně a o novém newsletteru.
Bylo zveřejněno osmé číslo e-zine Countrepoint/Contrepoint, brzy by mělo vyjít deváté číslo. V osmém čísle byl vydán článek Anny Tkáčové o iniciativě „Poznejte svého překladatele“:
https://ceatl.eu/wp-content/uploads/2023/04/Counterpoint_2022_08_article_08.pdf
Velkým tématem setkání byl nástup umělé inteligence a možná hrozba, kterou představuje pro umělecký překlad. 19. června proběhla v angličtině debata, v níž překladatele zastupovala Cécile Deniard. Debata byla nahrávána, měla by být do měsíce přístupná on-line s anglickými (a slovinskými) titulky. Během AGM proběhly k tématu dvě debaty, panuje shoda na potřebě společného postupu (kromě CEATLu spolu s PEN a AVTE). Cestou není upozorňovat na chyby a špatnou kvalitu strojového překladu, neboť ta se bude dál vylepšovat. Je třeba odmítnout AI ve tvůrčí oblasti, jakou umělecký překlad je. Vznikají překlady francouzského manifestu (https://atlf.org/tribune/, zatím byly zveřejněny překlady do angličtiny a španělštiny), zveřejnění českého překladu chystáme na červen.
Příští zasedání v květnu 2024 má hostit Island (Reykjavík), v roce 2025 se máme sejít v Krakově
Hana Fořtová, zástupkyně OP v CEATL
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2022
Ve dnech 19.–21. května 2022 proběhlo v Sofii výroční zasedání Evropské rady sdružení literárních překladatelů (CEATL), kterého jsem se zúčastnila on-line. Setkání proběhlo v hybridním formátu, příští zasedání by mělo být pouze v prezenční formě. Necelá polovina delegátů byla přítomna on-line. Setkání bylo tentokrát nevolební.
Zpráva z loňského zasedání stejně jako zpráva pokladníka týkající se rozpočtu za rok 2021 byla jednomyslně přijata. Na setkání vystoupila Sandra Mouton z FIT (Fédération internationale des traducteurs) a mluvila o možné spolupráci se CEATLem.
V lednu 2022 byl spuštěn Companion for Literary Translators’ Associations, průvodce pro nově vznikající a rozvíjející se překladatelské organizace, kde jsou uvedeny možné tipy na získávání nových členů, příklady rozvoje asociací a další. Projekt vytvořila pracovní skupina Best practices: https://companion.ceatl.eu/
Pracovní skupina Pracovních podmínek (Working conditions) představila výsledky Legal Survey týkající se právního postavení překladatelů (odkaz zveřejněn na našem webu). Stejně tak byla zveřejněna zpráva z výzkumu o pracovních podmínkách překladatelů (odkaz též zveřejněn na webu).
Bylo zveřejněno šesté číslo e-zine Countrepoint/Contrepoint, brzy by mělo vyjít 7. číslo (časopis vychází dvakrát ročně francouzsky a anglicky).
Padlo rozhodnutí o vzniku nových webových stránek CEATLu.
Delegáti CEATLu Cécile Deniard, Juliane Wammen a Miquel Cabal Guarro se podíleli na přípravě zprávy „Překladatelé na obálce“, kterou vytvořila pracovní skupina odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace v rámci pracovního plánu rady pro kulturu 2019–2022 Evropské unie. Zpráva je v současné době překládána do jazyků jednotlivých členských zemí EU (jedná se o 27 jazyků). Ukazuje se, že překlady do jednotlivých jazyků nejsou dobré.
CEATL se stal partnerem iniciativy EWC (European Writers’s Council) nazvané #FreeAllWords text týkající se podpory překladu literárních textů ukrajinských, běloruských a protiválečných ruských autorů.
Na setkání též proběhla debata s ukrajinskými literáty (Ostap Slyvynsky, Oksana Stoianova, Natalia Pavliuk), kteří vysvětlovali situaci překladatelů na Ukrajině i v exilu. Polská asociace vytvořila na své stránce odkaz na pomoc ukrajinským překladatelům. Pro ty, kdo chtějí pomoci Ukrajině, zřídil PEN stránku war.pen.org.ua. Představila se též iniciativa ukrajinských překladatelů Translators in Action, která se snaží rozvíjet překladatelskou komunitu na Ukrajině a která vytvořila databázi ukrajinských literárních překladatelů (https://litcentr.in.ua/dir/3).
U příležitosti mezinárodního dne překladatelů by mělo vzniknout video oslavující vydání Joyceova Odyssea s názvem „Translating the untranslatable“.
Příští zasedání by mělo proběhnout v květnu 2023 v Lublani (Slovinsko).
Hana Fořtová, zástupkyně OP v CEATL
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2021
Shrnutí výročního zasedání CEATL, 15. 5. 2021
Výroční zasedání CEATLu proběhlo i letos on-line, přes platformu ZOOM. Sešlo se nás 42 delegátů zastupujících 31 asociací, setkání vedla Lara Hölbling. Setkání bylo volební, na programu dopolední sekce byla volba nového předsednictva. V úvodu byla schválena zpráva z loňského zasedání (jednomyslně). Poté promluvil končící předseda Morten Visby, přednesl výroční zprávu za předsednictvo (Board report, viz příloha), zpráva byla schválena rovněž jednomyslně. Schválena byla jednomyslně i zpráva pokladníka (Shaun Whiteside) k loňskému rozpočtu.
Následně se představili kandidáti do předsednictva/výboru. Ze šesti členů končili dva zástupci, Bjorn Herrman (NO – Norsk Oversetterforening) a Morten Visby (Dansk Oversaetterforbund). Místo nich se představily dvě nové kandidátky, Justyna Czechowska za Polskou asociaci a Francesca Novajra (AITI Associazione Italiana Traduttori e Interpreti). Zvoleni byli všichni kandidáti, nový výbor tak bude tvořit opět šest členů, složení výboru je následující: Shaun Whiteside: president, Lara Hölbling-Matković: general secretary, Miquel Cabal Guarro: treasurer, Valérie Le Plouhinec: secretary, Justyna Czechowska: vice-president, Francesca Novajra: vice-president. Shaun Whiteside se tak stal novým předsedou (doposud zastával místo pokladníka).
Během odpoledne byly předneseny zprávy jednotlivých pracovních skupin.
Nejdůležitější informace:
Skupina Visibility nás prosí o šíření povědomí o e-zine Counterpoints, který je publikován francouzsky a anglicky, sama mohu potvrdit, že časopis je zajímavý, je dostupný zdarma on-line na stránkách CEATLu (https://www.ceatl.eu/ceatls-e-zine-counterpoint).
Skupina Best practices chystá webovou stránku věnující se zakládání překladatelských společností, v níž budou shromážděny různé užitečné informace (https://www.ceatl.eu/wp-content/uploads/2019/12/Counterpoint_2019_02_article_04.pdf).
Skupina Authors’ rights připravila Legal Survey, který budeme v červnu vyplňovat.
Skupina Training and Education, jejímž jsem členem, chystá sérií krátkých videí se zajímavými osobnostmi, první video chystá Teodora Tzankova.
Konečně skupina Working conditions má první výsledky loňského velkého průzkumu, se zpracováním jim pomáhá rumunská socioložka. Průzkumu se zúčastnilo 3 684 respondentů za 24 jazyků, 57% respondentů byly ženy. Definitivní údaje budou zveřejněny později.
Hana Fořtová, zástupkyně OP v CEATLu
Zpráva ze zasedání CEATL 2020
AGM Brusel, on-line setkání, 8. 5. 2020
V pátek 8. 5. 2020 proběhlo vzhledem k pandemické situaci pouze na ZOOMu on-line výroční setkání Evropské rady sdružení literárních překladatelů (CEATL) místo zrušeného zasedání v Bruselu (to mělo proběhnout ve dnech 6.–9. 5. 2020). Setkání se zúčastnilo 44 delegátů, já jsem se tam představila jako nový delegát za OP.
Na setkání byla schválena zpráva z minulého výročního setkání (AGM Norwich 2019, kde OP zastupovala Kateřina Klabanová). Následně byla do CEATLu jednomyslně přijata finská překladatelská organizace KAOS (za Finsko druhá), její zástupce se následně účastnil celého on-line zasedání.
Předseda Morten Visby poté přednesl výroční zprávu Výboru CEATLu (Annual Board Report), shrnuji důležité body: CEATL měl být přítomen na Boloňském knižním festivalu, nakonec alespoň akce dětské básně proti koronaviru; do CEATLu byla jako pozorovatel přizvána Lotyšská překladatelská organizace; došlo ke zlepšení vztahů s EWC (European Writers Council), i vzhledem k plánovanému pořádání zasedání CEATLu v Bruselu, spolupráce by měla pokračovat. Vyšlo nové číslo časopisu Contrepoint/Counterpoint, které připravuje pracovní skupina Visibility. V závěrečné fázi je projekt „survey“, celoevropského dotazníku týkajícího se pracovních podmínek překladatelů. Lovaňská univerzita získala projekt financování EU na průzkum pracovních podmínek „precarious workers“, literární překladatelé byli vybráni jako jedno z osmi povolání, mělo by dojít ke komparativní analýze postavení literárního překladatele ve Francii a ve Švédsku. Byla vydána různá politická prohlášení (např. vedoucím představitelům EU na podporu projektu Creative Europe). Konečně byla udělena nejlukrativnější překladatelská cena na světě, tzv. Turjuman Award, udělovaná na knižním festivalu v Šardžá (jeden z Arabských Emirátů, https://www.sibf.com/en/awards?awardid=17), jde o překladatelskou cenu na knihu přeloženou z arabštiny, výše odměny je 1,3 milionu dirhamů, podle internetu má jít 70% vydavateli překladu (zhruba 230 000 euro) a 30% arabskému nakladateli, který drží práva na první vydání knihy. Letos cenu dostal italský překladatel, podle italské delegátky mu vydavatel z celé sumy dal 3 000 euro…
Zpráva z jednotlivých pracovních skupin: v nejbližší době dojde ke spuštění dotazníku („survey“), na vyplnění bude šest týdnů, po dvou týdnech by bylo dobré připomenout těm, kdo nevyplnili; cílem co největší záběr a šíření dotazníku; skupina k autorským právům apeluje na to, aby došlo k překladu guidelines do jazyků jednotlivých zemí, naposledy došlo k překladu do švédštiny. Připojuje argumenty, proč guidelines překládat a mapu s vyznačením stávající situace.
Příští rok bude AGM volební. Nedošlo k dohodě nad změnou volební procedury, to byl nejspornější bod celého setkání. Původně mělo dojít k hlasování o úpravě a změnách, došlo však k debatě, zda opravdu postačí změnit Vnitřní předpisy (Internal Regulations), nebo zda je nutné změnit Stanovy (Articles of Association), což je mnohem složitější (a nákladná) procedura. Vzhledem k tomu, že je třeba hlubší diskuse a názory se různí, dohodli jsme se, že každá asociace dodá do 1. 9. 2020 své stanovisko k této otázce a podle toho se bude postupovat dál (a k hlasování o této věci dojde až na příštím AGM na jaře 2021).
Příští setkání delegátů by mělo být na Alandských ostrovech ve dnech 5.–8. 5 2021, spolupořádá překladatelská organizace Finska a Švédska. Uvažovalo se o zkráceném setkání na podzim tohoto roku, v Bruselu, ale to nejspíš padne.
Hana Fořtová, zástupkyně OP v CEATL
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2019
Zpráva ze zasedání Evropské rady asociací literárních překladatelů CEATL
Norwich, 8.– 11. května 2019
Na půdě Národního literárního centra https://nationalcentreforwriting.org.uk/ se sešlo 40 zástupců z 28 asociací z 26 zemí. Současný počet členů je 32. Zasedání bylo volební a staronový výbor má nyní šest členů: v čele zůstává Morten Visby z Dánska, který za CEATL jedná z pozice předsedy, společně s Larou Hölbling Matković z Chorvatska, pod niž spadají interní záležitosti, za finance nadále zodpovídá Shaun Whiteside z Velké Británie, novou sekretářkou výboru je Valérie le Plouhinec z Francie, setrval v něm Bjørn Herrman z Norska coby místopředseda a řady rozšířil Miquel Cabal Guarro z katalánské asociace, odkud má zkušenosti s kulturním managementem, rovněž ve funkci místopředsedy.
Velmi potěšující zprávou je definitivní schválení evropské směrnice o autorském právu v digitálním prostoru http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-8-2019-0231_CS.html, do jejíhož znění se také díky čtyřletému úsilí Mortena Visbyho podařilo prosadit velmi výhodné podmínky pro autory potažmo literární překladatele (viz Hlava IV, kapitola 3, a oddíly 72-81 z postoje EP k přijetí směrnice tamtéž).
Vloni avizovaná doporučení, jakým způsobem oživit chod asociací, která vycházela z předloňské analýzy silných a slabých stránek , nabyla konkrétní podobu blogu, v němž se budou snadno hledat jednotlivé problémy a konkrétní návrhy i inspirativní příklady, pracovní skupina ho ale ještě chce obohatit o další materiál, než blog umístí na stránky CEATLu.
Studie pracovních podmínek byla v lednu dokončena, bohužel je dnes už rovněž nepříliš aktuální, a proto zůstává pouze ve formě pracovního materiálu na interních stránkách a je k dispozici asociacím. Skupina připravuje návazný a jednodušší dotazník, tentokrát díky moderním nástrojům ve snadno doplnitelné a kompatibilní formě. Mandátem pro výbor je rozhodnout s pracovní skupinou o finální podobě studie.
Rovněž představy o projektu na podporu literatury psané v méně rozšířených jazycích prostřednictvím profesní přípravy překladatelů doznaly jistých změn oproti představě z Kodaně http://www.obecprekladatelu.cz/zprava-ze-zasedani-ceatl-v-2018.htm. Model ideální systematické profesní přípravy sestávající ze seminářů ve výchozí i cílové zemi (přehled o zdrojovém i cílovém trhu a grantech, jednání s nakladateli, smluvní náležitosti, propagace v jednotlivých médiích, mentoring atd.) se objeví na webových stránkách spolu s mapou existujících rezidenčních programů a s doporučeními k systematické práci se čtenáři i k propagaci překladových titulů včetně příkladů osvědčené a inspirativní praxe z celé Evropy, to vše pod jednotícím logem. Taková doporučení mohou pomoci asociacím i literárním centrům či nakladatelům při přípravě koncepce nebo žádostech o granty, pro něž může být CEATL případným přidruženým partnerem. V Katalánsku proběhl pilotní seminář z tamních zdrojů a ČLC s dalšími partnery nyní zvažuje podání žádosti o grant na pravidelný program pro překladatele z češtiny a dalších malých jazyků.
Novinkou je první číslo časopisu Counterpoint https://www.ceatl.eu/ceatls-e-zine-counterpoint, který by měl dvakrát ročně přinášet nejrůznější postřehy k dění ve světě literárního překladu a věnovat se jeho tvůrcům, a to v anglické i francouzské verzi. Trojice autorek dostala od delegátů seznam adres literárních, nakladatelských a kulturních institucí, další číslo přijde těm, kdo se přihlásí k jeho odběru.
Morten Visby představil návrh charty práv překladatelů, která odsuzuje jak porušování lidských práv překladatelů ve válečných oblastech či totalitních režimech, jakým bylo například věznění našich kolegů v Turecku, tak jakékoliv omezování svobody slova a cenzuru volby titulů nebo jejich obsahu, dále zdůrazňuje nezpochybnitelnost autorských práv k překladu či samozřejmost takových smluvních ustanovení, která neumožňují činit literární překladatele zodpovědnými za obsah předlohy ani názory v ní vyjádřené nebo je jakkoliv osočovat za nevhodnost zvolených výrazů v případě adekvátního převodu stylistických kvalit originálu. Uvádí se v ní rovněž, že případné formy adaptace musejí být jasně stanoveny při zadávání překladu a že nezbytnou součástí smluv má být překladatelova autorizace finální podoby textu. Apeluje rovněž na vládní instituce zodpovědné za kulturu, aby vytvářely takové podmínky, které literárním překladatelům coby tvůrčím nositelům kulturní rozmanitosti zajistí důstojný život a podpoří hodnotnou překladovou literaturu, aby na knižním trhu mohla konkurovat komerčním titulům. Návrh v anglickém znění je k připomínkování.
I letos došlo na burzu inspirací z jednotlivých zemí a tradiční kulaté stoly se věnovaly oživení chodu asociací jak po stránce náboru nových členů a jejich aktivace v obci, zlepšení viditelnosti překladatelů a obce, získávání finančních prostředků, vytváření programu, celoživotního vzdělávání či komunikace s nakladateli.
CEATL navázal užší spolupráci s knižním veletrhem v Bologni, v rámci níž se zaměří na mapování podmínek překladatelů pro děti a mládež, které jsou v některých zemích ještě horší než u překladatelů beletrie. Koordinace těchto snah je druhým mandátem pro výbor.
Na podnět Pétera Inkeie z The Budapest Observatory se výbor obrátil na komisaře pro kulturu Tibora Navracsicse s apelem, aby se součástí modelu Ceny EU za literaturu stal kvalitní překlad všech nominovaných děl do některého z velkých jazyků.
V neposlední řadě se nabízí možnost zlepšit postavení literárních překladatelů v návaznosti na nedávné usnesení Rady Evropy, podle nějž jsou svobodná povolání v oblasti kultury oprávněna ke kolektivnímu vyjednávání, doporučeným tarifům atd. CEATL spojil pro lobování v této věci síly s Evropskou federací novinářů.
Výbor se rovněž zaměřil na rozšiřování našich řad a podporu asociací v nesnázích, oslovil řecké asociace a napomáhá snahám o vznik asociace na Ukrajině. Poslední schůzka výboru se konala v Bukurešti ve snaze pomoci nedávno vzniklému uskupení překladatelů Artlit a aktivovat bývalého člena pod hlavičkou spisovatelů WUR.
Součástí zasedání byla i debata věnovaná vzdělávání a zviditelnění překladatelů, které se zúčastnil Daniel Hahn, Duncan Large z BCLT a Petry-E, naši hostitelé z NCW a zástupkyně z TA a SA. Na univerzitní půdě UEA se uskutečnil kulatý stůl s překladateli W. G. Sebalda, zakladatele zdejšího Britského centra literárního překladu BCLT, mezi nimiž byl i Radovan Charvát.
Příští zasedání se s největší pravděpodobností bude konat v Bruselu.
Předáním funkce sekretářky výboru zároveň končím jako delegátka OP. O nasbírané zkušenosti se ráda podělím nejen se svými nástupci.
Kateřina Klabanová
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2018
Zpráva ze zasedání Evropské rady asociací literárních překladatelů CEATL
Kodaň, 9.– 12. května 2018
Letos se na valné hromadě sešlo 35 zástupců z 29 asociací z 27 zemí.
Diskutovalo se zejména o reakcích na navrhovanou evropskou směrnici pro jednotný digitální trh, konkrétně na Článek 12, který velmi obecně zakládá blíže nespecifikovaný nárok nakladatelů na podíl z poplatků za užití díla. Finský kolektivní správce, organizace Sanasto, sepsala petici za odstranění Článku 12https://www.sanasto.fi/en/european-authors-petition-remove-article-12-dsm-directive/, pod níž se podepsala i Dilia. Naopak německá VdÜ se postavila proti petici, CEATL proto nemohl k článku zaujmout jednoznačné stanovisko, pokusil se proto alespoň vyjednat s nakladateli, kteří s tímto ustanovením rovněž nejsou spokojeni, nové znění článku, všechny návrhy však zakládaly další problémy. Společně s FEP a EWS vydal alespoň prohlášení, v němž se požaduje, aby Článek 12 nenarušil stávající systém odměn za knihovní výpůjčky platný v jednotlivých státech. Tento přístup se nakonec projevil jako velmi vhodný a požadavek se promítl do výsledného návrhu znění Článku 12.
Směrnice obsahuje rovněž články, které jsou přínosem pro autory, konkrétně Články 14, 15, 16, podle nichž mají mít autoři nárok na spravedlivou odměnu a na informace o prodeji a využití svých děl /u nás § 49 (4,5) AZ/. Autor by měl podle nich mít rovněž právo dodatečně požadovat zvýšení odměny, pokud je původně stanový honorář neúměrně nízký v porovnání s komerčním úspěchem díla /stanovuje i § 49 (6) Autorského zákona/. Státy dále mají zřídit mechanismy pro řešení sporů v případě netransparentnosti komerčního využití díla a uplatňování práva na dodatečnou odměnu podle Článku 15. Do konečného návrhu směrnice se naopak nedostal požadavek nakladatelů, aby se výše zmíněné články nevztahovaly na smlouvy s jednorázovými honoráři. Členské státy mají rovněž zajistit, že taková řízení mohou na žádost autora či skupiny autorů iniciovat organizace, které je sdružují a zastupují. O směrnici se hlasovalo 20. června a předkládané znění bylo podle nejaktuálnějšího vyjádření prezidenta CEATLu Morteny Visbyho pro autory a tedy pro překladatele nad očekávání příznivý a posílí jejich právní pozici. Zdá se tedy, že lobování zastřešující organizace bylo úspěšné.
Pracovní skupina pro autorská práva připraví seznam bodů, na něž bychom si při implementaci směrnice do našeho zákona měli dát pozor. Celou problematiku v našem kontextu by nám jistě nejlépe vysvětlil JUDr. Srstka, abychom mohli případné úpravy legislativy náležitě připomínkovat společně s Dilia a se Svazem knihkupců a nakladatelů.
V Kodani se podařilo se schválit slibovaná doporučení k náplni vyvážených smluv. Odkaz na anglické znění se objevil na Facebooku OP (https://www.ceatl.eu/ceatl-publishes-guidelines-for-fair-contracts), měli bychom je přeložit a vyvěsit na stránky.
Připravují se doporučení, jakým způsobem oživit chod asociací, která vycházejí z loňské analýzy silných a slabých stránek (z níž může OP stále čerpat inspiraci).
V letošní burze dobrých nápadů na toto téma se mluvilo například o mentorství v případě malých jazyků, z něhož mohou vzájemně čerpat starší i začínající překladatelé; seminářích asertivity; akci přiveďte známého; rozšíření řad o titulkáře; pravidelných setkáváních v různých městech; veřejných čteních s komentářem k práci na překladu; právním poradenství; vtipné veřejné „skupinové terapii překladatelů“; oslovování nadaných překladatelů přímo na univerzitě; překladatelských kláních; sérii krátkých videí, v nichž překladatelé mluví o tom, proč jsou členy asociace; společných vycházkách; aktivním oslovování nominovaných na ceny; slevě na daních pro členy či u konkrétního právního poradce; čtení v nemocnicích pro dlouhodobě nemocné; zvaní nečlenů na akce; zvýšení členských příspěvků, za něž pak lze členům nabízet více; seminářích o praktických stránkách profese; různých konferencích atd.
CEATL získal příspěvek 7.000 Euro od norské organizace KOPINOR na pokrytí ubytování pro zástupce z chudších asociací a na pravidelná setkávání pracovních skupin. Z letošních debat o jejich podobě, složení a náplni totiž vyplynulo, že důležitější než odměna za práci je možnost setkat se alespoň jednou ročně mezi zasedáními a provádět ji společně.
Podepsalo se Memorandum o porozumění s Mezinárodní federací překladatelů FIT, kterou v našich řadách zastupuje přímo její prezident Kevin Quirk.
Členové výboru reprezentovali CEATL na konferencích IAF a EWC či v EP, rovněž se podařilo dostat CEATL na neformální seznam organizací, s nimiž se v Bruselu konzultují návrhy pro oblast kultury, reagovali jsme na veřejné konzultace k podobě dotačních programů pro období 2020-27.
CEATL navázal užší vztahy se sítí překladatelských domů RECIT, jejíž prezident Jörn Campreleng přijel na letošní zasedání a přislíbil spolupráci na chystaném projektu s cílem podpořit profesní přípravu, mobilitu a výměnu zkušeností překladatelů literatury psané v méně rozšířených jazycích, aby se stali jejími sebevědomými velvyslanci. Ze spolupráce zúčastněných institucí, literárních center, asociací i jednotlivců by měl vzejít efektivní praktický model pro průběh takové přípravy založené na vzdělávacím rámci Petra-E. Nově ustanovená síť Petra-E Network /https://petra-education.eu/network, jejímž členem je i CEATL, bude dalším přidruženým partnerem.
Projekt má spočívat na třech pilířích:
- rezidenčních seminářích a dílnách ve výchozích jazycích a zemích, které budou organizovat příslušná literární centra
- přednáškách, seminářích a speed-datingu v cílových jazycích a zemích
- portálu s anotacemi a ukázkami překladů do angličtiny, španělštiny, francouzštiny či němčiny, podle nichž se mohou orientovat i redaktoři z nejrůznějších zemí, který by byl zároveň virtuálním prostorem pro sdílení zkušeností a doporučení mezi překladateli v jazykových skupinách.
Valná hromada se usnesla, že připravovaný projekt se prozatím rozjede v pilotní fázi z vlastních a místních zdrojů a s plánovaným podáním žádosti o finanční podporu se počká na příští výzvu EK. Do té doby se jeho obrysy dále upřesní. O to se snažíme i účastí na kurzu pro žadatele v Kanceláři Kreativní Evropa, kde stávající koncepce získala velmi pozitivní odezvu. Výbor CEATL projekt konzultoval v pražské KKE už v dubnu, kdy během zdejšího jednání proběhla i schůzka s Českým literárním centrem, které je pilotním partnerem projektu. Zapojí se rovněž Katalánsko, Island, Litva, Bulharsko, o zkušenosti s pořádáním podobných seminářů se podělí Slovinsko, Rumunsko, Norsko, Nizozemsko a další země.
Velmi diskutovaným tématem byla i stále nedokončená návazná studie o pracovních podmínkách překladatelů. Zasedání se usneslo, že skupina v novém složení s potřebnými odbornými znalostmi pro zpracování shromážděných dat materiál dále utřídí pomocí novějších postupů, zaktualizuje formou dílčích dotazů, připraví jednotlivé kapitoly a vhodnou formu zveřejnění získaných údajů.
Na žádost zástupce z Katalánska připraví CEATL vzorové dopisy a strategii pro reakce na porušování lidských práv, které se týká literárních překladatelů.
Dánští hostitelé přichystali odpolední program pro veřejnost s několika prezentacemi z různých sfér literárního překladu či titulkování, encyklopedii literárních překladatelů v Dánsku a Norsku, internetovém portálu literárního překladu, překladatelských domech, výuce literárního překladu na různých školách, grantové podpoře a lobbyingu.
Večer pak na společné shakespearovské video navázal rozhovor s Nielsem Brunsem, překladatelem díla WS, který se natáčel pro rozhlas. https://www.ceatl.eu/public-event-during-ceatls-agm-boundaries-in-literary-translation-11-may-2018-kopenhagen.
Příští rok pořádá zasedání britská asociace TA, která pro něj vybrala Norwich.
Kateřina Klabanová, zástupkyně OP v CEATL a členka výboru CEATL
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2017
Zpráva ze zasedání Evropské rady asociací literárních překladatelů CEATL
10. – 13. května 2017, Utrecht, Nizozemsko
Obec překladatelů letos opět zastupovala Kateřina Klabanová, tentokrát spolu s Veronikou ter Harmsel Havlíkovou, členkou výboru OP, která v současné době žije v Nizozemsku.
Zasedání se zúčastnilo 36 delegátů zastupujících 28 přítomných z celkového počtu 35 členských asociací.
Ze zprávy o činnosti výboru stojí v našem kontextu za zmínku:
- připomínky k programu Kreativní Evropa v průzkumu organizace CAE, jehož analýza by měla pomoci zvýšit účinnost poskytované podpory a financování projektů v oblasti kultury po roce 2020, o kterou chce CEATL zažádat. CAE tuto zpětnou vazbu zakomponovala do své studie http://cultureactioneurope.org/news/creative-europe-programme-analysis-and-reccommendations/;
- setkání se zástupci nově vzniklé evropské zájmové skupiny na podporu překladové literatury ENLIT (http://publishingperspectives.com/2016/11/enlit-european-network-literary-translation-launched-frankfurt/), která se chce zasazovat o rozvoj grantových možností pro literární překlady a dávat prostor literárním hlasům z celé Evropy. ENLIT sdružuje kulturní instituty nejrůznějších zemí, a proto by tato iniciativa mohla být zajímavá zejména pro České literární centrum;
- účast na valné hromadě CAE v Budapešti, díky níž se CEATL může vyjadřovat například k připravované evropské studii sociálních podmínek souvisejících s výkonem svobodného povolání či zdůrazňovat klíčovou roli literárních překladatelů v uchovávání a šíření kulturního dědictví jednotlivých zemí, jemuž bude v Evropě zasvěcen rok 2018 https://ec.europa.eu/culture/news/20160830-commission-proposal-cultural-heritage-2018_en;
- pokračující lobbování u Evropské komise za zájmy literárních překladatelů v připravované reformě autorského práva, do níž se podařilo navrhnout četná přínosná ustanovení, následné připomínkové řízení ale přináší další drobné změny, které je třeba hlídat a proti nimž je třeba se bránit. CEATL se proto snaží vyjednat skromné prostory v Maison des Auteurs v Bruselu a navázat vstřícnější vztahy s vlivnou Evropskou radou spisovatelů EWC a prosazovat naše hledisko v Mezinárodním fóru autorů, které sdružuje rovněž kolektivní správce autorských práv a nakladatele. Dojde-li na úpravy této části legislativy u nás, budou zkušenosti na evropské úrovni či z ostatních států při hájení zájmů literárních překladatelů jistě zajímavé a poučné;
- příprava bližší spolupráce s FIT, jejíž literární sekce FIT-Lit zanikla;
- kontakty s dalšími sdruženími, jejichž činnost se vztahuje k literárnímu překladu, jako jsou Literature Across Frontiers, TRADUKI, HALMA a Next Page Foundation;
- chystá se rovněž užší spolupráce se sdružením literárních center a překladatelských domů RECIT (http://www.re-cit.eu/), které by opět mohlo být vhodným partnerem pro České literární centrum.
- obrana lidských práv v podobě snah o propuštění vězněné turecké překladatelky Necmiye Alpay https://www.ceatl.eu/turkish-translator-necmiye-alpay-70-unjustly-imprisoned-without-trial.
Letos zvolený výbor je pětičlenný, z předchozího v něm zůstávají nový předseda rady Morten Visby z Dánska, odborník na evropskou problematiku a autorská práva, Lara Holblig Matković z Chorvatska, jejíž organizační schopnosti se uplatní ve funkci tajemnice, a dlouholetý pokladník Shaun Whiteside z Velké Británie. Odcházejícího Holgera Focka, který byl za svůj přínos pro CEATL jmenován čestným členem, nahradí Bjørn Herrman z Norska a novou sekretářkou se stala Kateřina Klabanová z OP. K hlavním úkolům výboru bude kromě běžné agendy patřit finanční restrukturalizace včetně transparentnějšího rozpočtu a příprava projektu pro žádost o dotaci v programu Kreativní Evropa. Aby měla naději na úspěch, je třeba prokázat patřičnou finanční spoluúčast z vlastních zajištěných zdrojů, proto se na zasedání odhlasovala chystaná změna členských příspěvků, které dosud činily jednotných 400 € ročně s možností zažádat o poloviční výši, a výbor žádal bohatší asociace o vyšší příspěvek. Nový systém se bude řídit rozpočtem jednotlivých členů v předchozím roce: při rozpočtu do výše 10.000 € bude asociace platit 250 €, v rozmezí 10.001 € až 25.000 € bude příspěvek činit 500 € a od 25.001 € pak 750 € ročně. Návrh byl přijat většinou 24 hlasů včetně OP.
Z náplně jednotlivých pracovních skupin je třeba zmínit zejména:
- brzké dokončení neustále oddalované studie pracovních podmínek literárních překladatelů, která vychází z průzkumu let 2011-13 a navazuje na předchozí studii (https://www.ceatl.eu/wp-content/uploads/2010/09/surveyuk.pdf), kterou by bylo možné využít pro případná jednání se státními či kulturními institucemi jako argumentaci o nastavení systému (grantů, kolektivní správy, sociálního zabezpečení, daňového zatížení)
- chystané směrnice pro uzavírání vyvážených smluv, které navazují na přijatý Hexalog a dále jej rozvíjejí. (Pracovní skupina pro autorská práva shromažďuje vzorové smlouvy z jednotlivých zemí a všechny tyto dostupné podklady nám mohou posloužit při přípravě našich doporučení k uzavírání smluv, či přímo nové vzorové smlouvy nebo dokonce při případných dalších jednáních s nakladateli);
- záměr průběžně informovat o činnosti CEATLu a zajímavém dění v jednotlivých členských zemích nebo o evropských záležitostech či nejrůznějších podnětech souvisejících s literárním překladem formou čtvrtletníku;
- SWOT – soubornou analýzu silných a slabých stránek asociací, kterou můžeme využít coby přínosný zdroj inspirace pro organizaci, směřování, chod, náplň či nejrůznější aktivity OP, jimiž bychom mohli přilákat nové členy;
- snahu o využití informací z průzkumu, který před lety zjišťoval zvyklosti při uvádění jména překladatele, o jehož výstup by se překladatelé mohli opřít při jednání s nakladateli;
- nápady na využití sociálních sítí, např. Instagramu pro pátrání po překladatelích, které by spočívalo ve fotografování přebalů knih se jménem překladatele na papírku, či Twitteru pro sdílení překladatelských oříšků, do nichž by se dala zapojit široká veřejnost a překladatelé snadno zviditelnit bez složité organizace;
- kontakty s editory Wikipedie a příslib, že se povinná zmínka o překladateli začlení do interních směrnic pro přispěvatele. Z debaty na toto téma vyplynula i výzva, aby se asociace a jejich členové aktivně zapojili do doplňování údajů či celých hesel o překladech a překladatelích. I tento podnět by jistě bylo dobré dále rozvinout, zjistit, kdo mezi našimi členy mezi aktivní přispěvatele patří, nakolik jsou příspěvky o překladatelích propojené s naší databází atd. Jako přispěvatele lze zaregistrovat i OP;
- společné natáčení videa ke zviditelnění literárních překladatelů, v němž nás tak důstojně zastoupil pan profesor Hilský a které lze nadále využívat k propagačním účelům (https://www.youtube.com/watch?v=GQ58X8TIuVo&feature=youtu.be);
- připomínku již vloni dokončeného referenčního rámce pro vzdělávání literárních překladatelů (http://petra-educationframework.eu/) nejen pro příslušné vzdělávací instituce. Poslouží i jednotlivým překladatelům při vyhodnocení zvládnuté úrovně v konkrétních kompetencích, které jsou pro naše povolání nezbytné, a OP na něm může založit jak náplň nabízených kurzů literárního překladu, tak především přípravu nejrůznějších seminářů, konferencí či dílen pro začínající i zkušenější překladatele, v nichž by měla pokrýt zejména praktické profesní stránky: spolupráci s redaktorem, jednání s nakladatelem a vyjednávací schopnosti, náležitosti licenční smlouvy, povědomí o autorském právu, etický kodex překladatele, přehled o dostupných grantech a stipendiích, využívání nejrůznějších elektronických nástrojů a internetových fór, výhody členství v profesní organizaci, na co si dát pozor coby OSVČ, jak reflektovat své či cizí překlady, jak vystupovat v médiích, atd.;
- přehled nabízených vzdělávacích programů pro literární překladatele v Evropě podle jednotlivých zemí a jazykových oblastí, rovněž na stránkách projektu Petra-E (https://petra-education.eu/course/), pro nějž jsme připravovali podklady;
- úvahy o přípravě projektu na podporu méně zastoupených jazyků, které se na evropském knižním trhu hůře prosazují, jehož cílem by bylo napomáhat zakládání překladatelských domů a literárních center v zemích, kde chybějí, a pořádat v nich několikadenní workshopy za účasti překladatelů do angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny, redaktorů, zahraničních nakladatelů a literárních agentů, kteří by se tak mohli seznámit s tamní literární tvorbou, konkrétními autory, doporučeními od nakladatelů, literárních kritiků, zástupců kulturních institucí, s možnostmi finanční podpory překladu, stáží atd. Tato iniciativa by mohla být rovněž přínosná pro ČLC;
- změny v kritizované smlouvě, kterou předkládalo vydavatelství AmazonCrossing, díky nimž se mimo jiné už překladatelé nemusejí vzdávat svých autorských práv či zachovávat mlčenlivost o veškerých ustanoveních smlouvy a překlad prochází redakčním zpracováním.
Dalšími body na pořadu jednání byly:
- setkání se studenty literárního překladu na Utrechtské univerzitě, při němž jim vybraní členové pracovních skupin poskytli praktické informace ke vstupu do profese, uzavírání smluv, vyjednávání s nakladateli, budování profilu literárního překladatele atd.;
- debata o objektivních kritériích pro stanovení spravedlivé odměny, na základě nichž by bylo možné vést vyjednávání se státními institucemi či nakladateli;
- kulatý stůl, při němž se zástupci navzájem informovali o konkrétních úspěšných aktivitách, krocích či počinech, díky nimž se jejich asociacím podařilo přilákat nové členy, připravit dohodu s nakladateli, zvýšit povědomí o literárních překladatelích, změnit neblahé praktiky atd., jehož výstup nám může opět posloužit coby cenný zdroj inspirace;
- zpráva o švýcarské iniciativě „Soyez rémunér Auteurs!“, která upozorňuje na to, že překladatelé často vystupují na literárních festivalech či při kulturních akcích bez nároku na honorář, a snaží se tuto nežádoucí praxi změnit;
- diskuse o možných formách spolupráce mezi asociacemi při pomoci překladatelům, kteří se z nejrůznějších důvodů ocitnou „mezi kulturami“, například když coby cizinci nedosáhnou na granty v zemi, kde žijí, protože nepřekládají do daného jazyka, a v zemi cílového jazyka nemají trvalé bydliště, takže nemohou o grant požádat ani tam, či jejichž lidská práva jsou jakýmkoliv způsobem hrubě porušována.
Zástupci se rovněž zúčastnili paralelně probíhajícího literárního festivalu, pro nějž připravili překladatelské klání a kde se udílela cena za nejlepší překlad do nizozemštiny. Není bez zajímavosti, že mezi pětici finalistů, z jejichž děl se před výrokem poroty předčítalo, se dostal i překladatel z češtiny Kees Mercks a to s „Labyrintem světa a rájem srdce“.
Příští rok se zasedání bude konat v Kodani.
Kateřina Klabanová
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2016
Zpráva z výročního zasedání Evropské rady asociací literárních překladatelů (CEATL) v Barceloně 1. – 4. 6. 2016
Počátkem června se opět sešly sesterské asociace z celé Evropy, aby společně řešily, jak se postavit k dění na evropské scéně, které se dotýká literárních překladatelů, jako např. k přípravě nepříznivých změn v autorském právu, snahám o sjednocení legislativy, které by narušilo těžce vydobyté úpravy, díky nimž je výkon našeho povolání v jednotlivých zemích finančně udržitelný, či k nástupu koncernu Amazon na evropský knižní trh atd. CEATL dále jedná s ostatními nadnárodními uskupeními a zastupuje překladatele v nejrůznějších platformách z oblasti kultury. S nově přibyvšími členy Makedonií a Rumunskem sdružuje CEATL 36 asociací z 30 zemí.
Tento rok se zasedání věnovalo především výměně zkušeností a zajímavých nápadů a hledání možných cest pro zatraktivnění asociací, které ztrácejí hybnou sílu. Každý zástupce měl vypracovat analýzu silných a slabých stránek své organizace, načrtnout příležitosti ke zlepšení její práce a náplně, zohlednit možná úskalí. Připravené materiály se porovnávaly v rámci kulatého stolu a v brzké době se dále zpracují do přehledu, z nějž budeme moci čerpat. Také výroční zprávy jednotlivých asociací představují cenný a nepřeberný zdroj inspirace. Při této příležitosti prosíme o pomoc kohokoliv z našich členů, kdo by se rád aktivně podílel na dalším směřování OP.
Letošním konkrétním výstupem mezinárodní spolupráce je rámcový vzdělávací program pro přípravu literárních překladatelů PETRA-E, na němž se za CEATL podílela pracovní skupina pro vzdělání spolu se sedmi partnerskými organizacemi /BCLT (Norwich), Deutscher Übersetzerfonds (Berlín), ELTE (Budapešť), FUSP (Misano), KU Leuven, Nederlandse Taalunie (Haag) a Universiteit Utrecht/ a dalšími institucemi, například Evropskou sítí center literárního překladu RECIT či Evropskou federací národních jazykových institutů (EFNIL). Díky finanční podpoře EU (Erasmus+) vzniklo prozatím sedm jazykových verzí rámcového vzdělávacího programu, který by se mohl stát vodítkem pro nejrůznější instituce nabízející vzdělání pro literární překladatele, ať už na poli akademickém či neakademickém. PETRA-E je velmi přehledně uspořádána do tabulky podle jednotlivých schopností, které by měl literární překladatel obsáhnout, a podle úrovně jejich zvládnutí. Může tak zároveň sloužit i jako měřítko pokročilosti literárního překladatele či průvodce samostudiem a celoživotním vzděláváním. Více na http://petra-educationframework.eu/. OP na něm může založit jak náplň nabízených kurzů literárního překladu, tak především přípravu nejrůznějších seminářů, konferencí či dílen pro začínající i zkušenější překladatele, v nichž by měla pokrýt zejména praktické profesní stránky: spolupráci s redaktorem, jednání s nakladatelem, náležitosti licenční smlouvy, povědomí o autorském právu, etický kodex překladatele, přehled o dostupných grantech a stipendiích, využívání nejrůznějších elektronických nástrojů a internetových fór, výhody členství v profesní organizaci, na co si dát pozor coby OSVČ, co obnáší práce redaktora, jak reflektovat své či cizí překlady, jak vystupovat v médiích, atd.
Pracovní skupina zaměřená na autorská práva představila připravovaný soupis doporučení pro vyváženou licenční smlouvu, jehož oficiální verzi budeme mít brzy k dispozici.
Do podzimu by také měla být dokončena následná studie o pracovních podmínkách literárních překladatelů v Evropě.
Kateřina Klabanová zástupkyně OP v CEATL
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2015
Zpráva z výročního zasedání Evropské rady asociací literárních překladatelů (CEATL) v Miláně 3. – 6. 2015
V červnu se v Miláně opět sešli zástupci sesterských asociací z celé Evropy. Výbor i CEATL opustil dlouholetý prezident Martin de Haan, pod jehož vedením získala rada novou strukturu, začala pracovat na mnoha společných projektech, zapojila se do evropských platforem (EU Civil Society Platform for Multilingualism, European Culture Forum, Culture Action Europe) a mezinárodních uskupení (International Authors Forum), pokračovala ve spolupráci s nadnárodními partnery (European Writers‘ Council, FIT) a navázala kontakt s mnoha novými (Goudfazant Network, PEN International, Federation of European Publishers). Nový výbor v čele s matadorem Holgerem Fockem posílili Morten Visby z Dánska, Cécile Deniard z Francie a Lara Holbling z Chorvatska, nadále v něm zůstávají Shaun Whiteside na postu pokladníka a tajemnice Ildikó Lőrinszky.
Během kulatého stolu i celého setkání se debatovalo o problémech, které více či méně pálí většinu asociací, o možných nebo osvědčených cestách k jejich řešení, o dobrých nápadech: jak oslovit a přitáhnout nové členy a co všechno jim profesní organizace může nabídnout, jak lze vyjednávat s nakladateli a docílit přijetí vzorové smlouvy a co by měla obsahovat, jakým způsobem organizaci financovat, jak a kde získávat granty, jak zlepšit pracovní a životní podmínky překladatelů, na jakých projektech se v jednotlivých zemích pracuje a jaké akce asociace pořádají, nakolik se liší příslušná legislativa, jak zviditelnit překladatele a hájit jejich práva atd.
Kromě neocenitelné výměny zkušeností byl náplní letošního setkání převážně výstup pracovní skupiny zaměřené na autorská práva:
- TTIP – CEATL se účastnila připomínkového řízení ke smlouvě o volném obchodu mezi USA a EU, vznesla námitky proti tomu, že vydávání knih nespadá pod tzv. „kulturní výjimku“ a uvítala doporučení EP, podle něhož smlouva neovlivní možnost EU a členských států EU dotovat a finančně podporovat kulturu a zajistit tak kulturní bohatství a jazykovou rozmanitost, a neohrozí například systém tzv. pevné ceny knih, který v mnoha státech slouží jako nástroj na ochranu literárně hodnotných děl v konkurenci komerčnějších titulů. http://www.ceatl.eu/wp-content/uploads/2015/09/ceatls_press_release_on_ttip_sept_2015_eng1.pdf
- CEATL se zapojila do veřejných konzultací připravované strategie pro jednotný digitální trh, na jejíž finální podobě oceňuje důraz na posílení autorského práva a potlačení pirátství, zároveň ale upozorňuje na to, jak neblahé důsledky pro překladatele by měly snahy o unifikaci odlišných ustanovení v jednotlivých zemích, jako jsou například podmínky kolektivní správy. CEATL dále upozorňuje na nezbytnost zajistit spravedlivé odměňování autorů a posílit jejich vyjednávací pozici. http://www.ceatl.eu/press-release-on-the-european-commissions-strategy-for-a-digital-single-market
- V souvislosti s veřejnou konzultací k unijní úpravě autorského práva, jejíž výsledky je možné shlédnout jak v tabulce seřazené dle témat a jednotlivých skupin respondentů (https://docs.google.com/spreadsheets/d/teooEZKCdPE7YRzri-gO0bA/htmlview), tak v závěrečné zprávě EU (http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/contributions/consultation-report_en.pdf), je třeba zmínit i tiskové prohlášení (http://www.ceatl.eu/wp-content/uploads/2015/03/ceatls_opinion_on_the_reda_report.pdf), v němž CEATL znovu zdůrazňuje klíčovou roli literárních překladů v zachování a rozvoji jazykové a kulturní rozmanitosti Evropy a z ní vyplývající potřebu zlepšit postavení literárních překladatelů coby autorů (dle doporučení z Nairobi a Bernské úmluvy). CEATL se rozhodně staví proti snahám zástupce pirátských stran oslabit autorské právo ve prospěch uživatelů a zavádět nejrůznější výjimky a omezení. S nástupem e-knih je nezbytné vyřešit všechny otázky spojené s ochranou autorských práv tak, aby se úpravy nestavěly do cesty těm, kdo digitální obsah vytvářejí. Navrhovaná „otevřená norma“ by vedla k mnoha případům, které by bylo nutné řešit soudní cestou, jejíž nákladnost by zvýhodňovala nadnárodní korporace a globální distributory na úkor jednotlivých tvůrců a menších nakladatelství. Přestože se v návrhu usnesení Julie Redaové (https://juliareda.eu/copyright-evaluation-report-explained/) zdůrazňuje potřeba spravedlivého odměňování, podkopávají jiné články jeho možné zdroje, jako například příjmy z knihovních výpůjček a užití pro studijní účely, které v některých zemích tvoří podstatnou část odměn. CEATL nepovažuje za dostatečné ani řešení prostřednictvím finanční kompenzace za volné užití díla ze strany státu, protože by „v konečném důsledku připravovalo tvůrce o autorská práva a činilo by ho závislým na krátících se státních rozpočtech spíše než na spravedlivých podmínkách na trhu“. Přímá podpora autorů by rovněž nebyla nic platná, pokud by takováto omezení a výjimky ohrožovaly investice nakladatelů. V posledním tiskovém prohlášení proto CEATL vítá úpravy tohoto usnesení ze strany EP v duchu výše zmíněných námitek a požadavků i opakované zdůrazňování významu autorského práva coby ekonomického přínosu pro Evropu a materiálního zajištění tvůrců. (Viz Zpráva o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A8-2015-0209+0+DOC+XML+V0//CS)
- AmazonCrossing – CEATL vede nadále jednání s koncernem Amazon, který oslovuje překladatele – prozatím na velkých knižních trzích jako jsou Anglie, Francie, Německo a Itálie – a uzavírá s nimi jednotnou licenční smlouvu za finančně výrazně nevýhodných podmínek a v rozporu s běžnou praxí či dokonce legislativou v jednotlivých zemích.
PETRA 2 – Pracovní skupina zaměřená na vzdělávání představila navrhovaný rámec evropského vzdělávacího programu pro literární překladatele, který vznikal ve spolupráci s evropskými univerzitami za podpory ze strany EU. Konečné výsledky projektu představí Petra 2 příští rok po jeho dokončení.
CEATL rovněž shromáždila podklady, na jejichž základě vznikla „Studie proveditelnosti opatření na podporu mobility literárních překladatelů“, kterou pro EACEA vypracoval Consulmarc. Nyní ji lze stáhnout též v češtině na http://eacea.ec.europa.eu/llp/studies/study_suport_mobility_literary_translators.php
Součástí letošního programu byla prezentace knižního portálu Books in Italy (http://www.booksinitaly.it/it/) a překladatelské klání.
Příští rok se valná hromada koná v Barceloně.
Kateřina Klabanová, delegátka OP
ZPRÁVA ZE ZASEDÁNÍ CEATL 2014
Ve dnech 4. – 7. 6. 2014 proběhlo v Berlíně zasedání Evropské rady asociací literárních překladatelů (CEATL). Za Obec překladatelů se ho naposledy zúčastnila naše dosavadní zástupkyně Alena Lhotová s novou delegátkou Kateřinou Klabanovou. OP, tak jako ostatní asociace, referovala o svých běžných aktivitách a aktuálním dění, podala přehled o podpoře literárního překladu u nás, vyplnila dotazník k viditelnosti překladatelů a dotazník EU k případným úpravám legislativy související s autorskými právy na elektronické rozmnoženiny. Nová předsedkyně Bel Olid informovala o účasti CEATLu v dalších platformách (International Authors Forum, Petra, European Culture Forum, kulatý stůl Paříži – CNL, Civil Platform for Multilingualism, Creative Europe) a jednotlivé pracovní skupiny představily hotové, probíhající nebo připravované projekty a jednání. V rámci zviditelnění překladatelů vypsal CEATL soutěž o nejlepší video na téma portréty překladatelů, chystá společnou elektronickou pohlednici k Mezinárodnímu dni překladatelů a interaktivní mapu akcí u příležitosti našeho svátku a pokouší se o jeho připomenutí formou Google Doodle. V oblasti vzdělávání se příslušné pracovní skupině podařilo dokončit studii o vysokoškolské a mimouniverzitní přípravě literárních překladatelů a vypracovat obecná doporučení k její harmonizaci. Konkrétní náplni harmonizace evropského vzdělávacího programu se bude za podpory EU následující 2 roky věnovat projekt PETRA II, na němž se podílí CEATL, Erasmus a několik partnerských univerzit. Do fáze závěrečných úprav se dostala aktualizovaná studie o pracovních podmínkách literárních překladatelů v Evropě, která na webových stránkách brzy doplní studii za období 2007/2008. Na obou spolupracovala Alena Lhotová. Dalším palčivým problémem jsou nepřijatelné praktiky a smluvní podmínky ze strany koncernu Amazon, s nímž se CEATL pokouší vést dialog a poskytnout pevnější vyjednávací pozici jednotlivých asociací a jejich členů dříve, než se program AmazonCrossing (literatura v překladech) naplno rozvine. CEATL rovněž specifikoval své připomínky k legislativě EU ve výše zmíněném dotazníku a snaží se podporovat vzájemnou výměnu zkušeností například zpřístupňováním vzorových smluv členských asociací. Část setkání se tradičně zasvětila burze inspirací, k nimž patřilo například fungování Norské asociace, která svým členům dokázala vydobýt skutečně více než důstojné podmínky pro práci, otevřený dopis Svazu německých překladatelů VdÜ s požadavkem na důsledné uvádění jména překladatele ve spojení s přeloženou knihou, vyjednávání VdÜ se skupinou nakladatelů o společných pravidlech pro honoráře, oceňování nejsolidnějších nakladatelů ve Španělsku, elektronické předjednávání smluv, pořádání překladatelských dílen na středních školách, dánská encyklopedie překladatelů, 1. díl slovenské monografie o dějinách překladu, připravovaná slovenská encyklopedie překladu či chorvatská Noc literatury se zaměřením na překlady. Hostitelé prezentovali práci VdÜ, nadace na podporu překladatelů Deutscher Übersetzerfonds či virtuální knihovny pobaltské literatury Baltic Sea Library a připravili večer s autorem knihy Is That a Fish in Your Ear Davidem Bellosem a jeho překladateli.
